Zachycení každodenního života ve spisech Čechů cestujících v pozdním středověku a raném novověku na Blízký východ

Abstract

Daleké cesty byly ve středověku a raném novověku zcela mimořádnou událostí. Ale i daleko od domova museli lidé něco jíst, v noci načerpat nové síly či pečovat o svůj zevnějšek. V této práci jsem se zaměřil na postřehy z oblasti všedního života ve spisech Čechů, kteří v 15. a 16. století cestovali na Blízký východ. Václav Vratislav z Mitrovic pobýval v Konstantinopoli, Martin Křivoústý, Martin Kabátník, Jan Hasištejnský z Lobkovic, Oldřich Prefát z Vlkanova a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic putovali do Svaté země. Kabátník a Harant odtud pokračovali dále do Egypta. Jídelníček cestovatelů tvořil zejména chléb, různé druhy ovoce, masité pokrmy, žízeň zaháněli nejčastěji vodou a vínem. Na jedné straně mohli okusit cizokrajné potraviny, na straně druhé byla jejich strava poměrně jednotvárná - hlavně na lodi, ve vězení či při přechodu pouště. Bylo nutné dodržovat základní hygienické návyky, aby cestující předcházeli nemocem. Hrozila jim například úplavice nebo mořská nemoc. Choří poutníci se mohli uchýlit do některého ze sítě špitálů. Očistu těla bylo možné vykonat v orientálních lázních, které měly velmi vysokou úroveň. Spánek v dalekých zemích nebýval příliš pohodlný. Spalo se v hostincích, klášterech či pod širým nebem, lehávalo se na pletených rohožích nebo na kobercích. Člověk nikde neměl skoro žádné...

The remote voyages were absolutely extraordinary events in the Middle Ages and Early modern period. But even people far away from home had to eat, sleep at night and take care of their appearance. I focused on the remarks in the area of daily life in the Writings of the Czechs, who travelled to the Near East in the 15th and 16th centuries. Václav Wratislav z Mitrowicz stayed in the Constantinople, Martin Křivoústý, Martin Kabátník, Jan Hasištejnský z Lobkowicz, Oldřich Prefát z Vlkanova and Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic pilgrimized to the Holy Land. Kabátník and Harant then continued to the Egypt. An alimentation of travellers consisted particularly of bread, fruits and meat. They drank in most cases water and wine. On the one hand they could taste exotic dishes; on the other hand their fare was relatively monotonous - especially on the ship, in the prison or during crossing the desert. It was necessary to keep the basic hygienic habits in order to avoid an illness. For example red pestilence or seasickness threatened. The ill pilgrims could take shelter in a hospital. The dirty travellers could visit an oriental spa that had distinction. Sleeping in the far-away countries was not too comfortable. The people slept in the hospices, in the monasteries or in the open air. They lay on the plaited matting...