Výstavba Vranovské a Brněnské přehrady a vodního díla Nové Mlýny a zánik obcí Bítov, Kníničky a Mušov

Abstract

Stále vzrůstající počet povodní na dolních tocích Dyje a Svratky vyvolával potřebu úprav jejich toků. Ve 20. stol. se jevila proto potřeba výstavby přehrad. Krajina umožňovala jejich výstavbu nedaleko Vranova na Dyji a Kníniček na Svratce. Zdejší situaci ale nejvíce ovlivnila poválečná elektrifikace země. Zákon č. 438/1919 o státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace z 22. července 1919 přinesl vedle potřebné elektrifikace zánik obcí Bítova a Kníniček, na jejichž katastrech měly být přehrady s elektrárnami postaveny. Současně se stavbou Vranovské přehrady měla být vybudována nová „vzorová“ obec Bítov. Celá obec zcela zmizela ve vodách přehrady mezi únorem 1934 a dubnem 1935. V roce 1936 začala výstavba Brněnské přehrady. V té době čítaly Kníničky 108 domů, ve kterých žilo 530 lidí. K dobudování přehrady došlo v roce 1940. Také v tomto případě bylo rozhodnuto o výstavbě nové obce. Protože obě přehrady nedokázaly povodním zabránit, bylo v 60. letech 20. stol. rozhodnuto o výstavbě dalšího vodního díla Nové Mlýny, které mělo vyloučit záplavy na dolním toku Dyje a zajistit závlahy na výměře 35 až 40 tis. ha zemědělské půdy. Stavba byla rozdělena na dvě etapy a při výstavbě zdrže první stavby bylo počítáno se zlikvidováním celé obce Mušov. V případě Mušova byla obyvatelům nabídnuta možnost výstavby v sousedních Pasohlávkách, Pohořelicích a Mikulově. Městečko zaniklo v letech 1977-1980.