"Scire Deum esse". Scotův důkaz Boží existence jako vrcholný výkon metafyziky jakožto aristotelské vědy
"Scire Deum esse". Scotus's proof of the existence of God a a genuine achievement of metaphysics understood as an Aristotelian science
dizertační práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/16333Identifikátory
SIS: 25082
Kolekce
- Kvalifikační práce [20637]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Karfíková, Lenka
Palkoska, Jan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Filozofie
Katedra / ústav / klinika
Ústav filosofie a religionistiky
Datum obhajoby
24. 6. 2008
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Vydali jsme se pátrat po tom, co to pro Dunse Scota znamená, vědět, že Bůh je. Naše zkoumání nám ukázalo, že pro Dunse Scota přirozené, vědecké poznání Boha, které jediné může aspirovat na titul vědění, nelze oddělit od poznání jsoucna jakožto jsoucna - ale nejen to: ani poznání jsoucna jakožto jsoucna nelze dosáhnout nezávisle na poznání Boha. Shrňme nyní nejdůležitější aspekty tohoto vztahu ontologicky pojatého metafyzického zkoumání a poznání Boha, jak se nám v průběhu práce vyjevily. Především se ukázalo, že vědecké poznání Boha není pro člověka dosažitelné v rámci jiné vědy, než je věda o jsoucnu jakožto jsoucnu: pouze v rámci této vědy je totiž možné získat pojmy, které lze na Boha vůbec aplikovat: totiž transcendentální pojem jsoucna, jeho atributy, a pojmy čistých dokonalostí, jejichž bytostná přináležitost do rámce metafyzického zkoumání se ukázala teprve v okamžiku, kdy plně vyšla najevo role, jakou v této vědě hraje poznání Boha. Dále, při zkoumání našich možností pokud jde o vědecké poznání povahy a atributů jsoucna jakožto jsoucna vyšlo najevo, že pro důkaz skutečně transcendentálního rozsahu pojmu jsoucna, tj. pro důkaz jeho indiference vůči konečnosti a nekonečnosti, se neobejdeme bez důkazu existence nekonečného jsoucna, tedy bez důkazu existence Boží - nedisponujeme totiž žádnou jinou...