Consequences of status epilepticus elicited in immature rats

Abstract

Status epilepticus represents a severe insult for the mature as well as the developing brain; consequences of this insult are usually studied in limbic structures. We started to study possible consequences of lithium-pilocarpine SE elicited in two age groups of immature rats in the cerebral cortex. The reason for this study was the clinical experience that in childhood epilepsies the cerebral cortex plays an important role. Status epilepticus was induced in rats 12 and/or 25 days old. Three, 6, 9, 13 and 26 days after status electrophysiological testing was performed. Interhemispheric (transcallosal) evoked responses were elicited by single stimuli and input/output (intensity of stimulus/amplitude of responses) curve were constructed, paired-pulse and frequency potentiation of these responses was studied; cortically induced epileptic afterdischarges were used to test seizure susceptibility of the cerebral cortex. Changes at early intervals after SE can be interpreted mostly as a sign of decreased cortical excitability; this might be due to the poor state of animals after such a severe insult as SE lasting for hours. Paired-pulse potentiation was replaced at nearly all intervals after SE by depression; frequency potentiation was diminished in comparison with controls. Thresholds for elicitation of cortical...

Status epilepticus představuje závažné poškození jak pro vyzrálý, tak pro vyvíjející se mozek; následky tohoto poškození se obvykle studují v limbických strukturách. Začali jsme zkoumat možné následky SE (status epilepticus) vyvolaného lithiem-pilokarpinem u dvou věkových skupin nezralých potkanů v mozkové kůře. Důvodem pro tuto studii byla klinická zkušenost, že u dětských epilepsií hraje mozková kůra důležitou roli. Status epilepticus byl vyvolán u potkanů ve věku 12 a/nebo 25 dní. Tři, šest, devět, třináct a dvacet šest dní po statusu bylo provedeno elektrofyziologické testování. Mezihemisférické (transkalozální) evokované odpovědi byly vyvolány jednotlivými stimuly a byla sestavena vstupně-výstupní křivka (intenzita stimulu/amplituda odpovědi). Byla zkoumána párová pulzní a frekvenční potenciace těchto odpovědí; kortikálně navozené epileptické následné výboje byly použity k testování náchylnosti mozkové kůry k záchvatům. Změny v časných intervalech po SE lze většinou interpretovat jako známku snížené dráždivosti kůry; to může být způsobeno špatným stavem zvířat po tak závažném poškození, jakým je SE trvající celé hodiny. Párová pulzní potenciace byla nahrazena téměř ve všech intervalech po SE útlumem; frekvenční potenciace byla ve srovnání s kontrolami snížena. Prahové hodnoty pro vyvolání kortikálních...