Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi

Abstract

Justifications and critique in the European Union: a study of legitimacy in practice Mgr. Ing. Olga Gheorghiev ABSTRACT Inspired by the pragmatic sociology of critique developed by Luc Boltanski and his collaborators, this thesis examines how legitimacy is produced in public debates at the EU level through the craft of justification and critique among competent actors. In doing so, this research takes aim at three specific episodes in the history of the European integration that share in common the qualities of uncertainty of outcome, controversy in public debate and the urgency to reach a form of consensus and thus to resolve the created uncertainty. The examined events are the following: the Eastern enlargement of the European Union, the ratification of the Lisbon Treaty, and the adoption of specific measures in reaction to the European sovereign debt crisis. The theoretical part of this thesis situates the potential of the sociology of critical capacities for the study of the EU among other theoretical traditions, pointing out directions in which this particular theoretical framework could cover some of the limitations of other approaches. This is followed by the empirical part, which is divided in three chapters for each of the examined historical episodes. While structured somewhat symmetrically, each...

Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi Mgr. Ing. Olga Gheorghiev ABSTRAKT Tato práce, inspirovaná pragmatickou sociologií kritiky vyvinutou Lucem Boltanskim a jeho spolupracovníky, zkoumá, jakým způsobem je vytvářena legitimita ve veřejných debatách na úrovni EU prostřednictvím praktik ospravedlňování a kritiky mezi kompetentními aktéry. Tento výzkum se přitom zaměřuje na tři konkrétní epizody v historii evropské integrace, které mají společné rysy nejistoty výsledku, kontroverze ve veřejné debatě a naléhavé potřeby dosáhnout určité formy konsensu, a tím vyřešit vzniklou nejistotu. Zkoumané události jsou následující: východní rozšíření Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy a přijetí konkrétních opatření v reakci na evropskou dluhovou krizi. Teoretická část této práce zařazuje mezi další teoretické tradice potenciál sociologie kritických kapacit pro studium EU a poukazuje na směry, v nichž by tento konkrétní teoretický rámec mohl pokrývat některá omezení jiných přístupů. Následuje empirická část, která je rozdělena do tří kapitol pro každou ze zkoumaných historických epizod. Ačkoli jsou strukturovány poněkud symetricky, každá ze tří analyzovaných situací ilustruje různé klíčové prvky a jednotlivě přispívá k lepšímu porozumění mechanismu, jehož prostřednictvím jsou pokusy o...