Archeobotanická data jako nástroj poznání minulosti synantropní vegetace - metodická studie zaměřená na vlastnosti rostlin

Abstract

Archeobotanická data jsou často směs materiálu různého původu. Pro archeobotanických souborů se může často lišit. Je proto důležité porozumět struktuře těchto fosilních záznamů dříve, než jsou data použita na různé rekonstrukce a interpretace. Cílem mé diplomové práce je identifikovat tafonomické příčiny rozdílů mezi synantropními druhy z různých archeologických lokalit pomocí vlastností rostlin. Největší rozdíly mezi soubory druhů v archeobotanických situacích jsou dány způsobem zachování, tj. mezi zuhelnatělými nezuhelnatělými makrozbytky. Práce je založena na datech z archeobotanické databáze. Zaměřila jsem se na období středověku, který je nejlépe reprezentativní z hlediska počtu druhů a počtu lokalit. Pomocí mnohorozměrných analýz jsem zkoumala strukturu archeobotanických dat a poté jsem vybrala relevantní soubor pro zkoumání rozdílů druhového složení mezi jednotlivými typy zachování. Výsledky vlastnostmi druhů. Zjistila jsem, že struktura archeobotanických dat je velmi heterogenní. V každém z obou typů zachování se nám dochovávají odlišné druhy. Tyto druhy jsou charakterizovány odlišným souborem vlastností. Zuhelnatěním se dochovávají především druhy, které jsou jednoleté, mají větší semena, a tedy větší terminal velocity. Ve zuhelnatělé podobě nacházíme především makrozbytky polních plevelů. V...

Archaeobotanical data are often a mixture of material of different origins. The formation process of archaeobotanical records can often be different. Hence it is important to understand the structure of these fossil records before the data are used for various reconstructions and interpretations. The aim of my diploma thesis is to identify the taphonomic causes of differences between synanthropic species from different archaeological sites using plant traits. The greatest differences between sets of species in archaeobotanical situations are due to the way of preservation, ie. between charred and non-charred (waterlogged) macro-remains. My diploma thesis is based on data from the Archaeobotanical database of the Czech Republic. I focused on the Middle Ages, which is the best period in terms of the number of species and the number of sites. Using multidimensional analyses, I examined the structure of archaeobotanical data and then selected a relevant dataset to examine the differences in species composition between different types of conservation. After that I correlated the results with the species traits. I found that the structure of archaeobotanical data is very heterogeneous. In each of the two types of conservation, different species are preserved. These species are characterized by a...