Alankáry v Kálidásově skladbě Méghadútam
Alaṃkāras in the Meghadūta of Kālidāsa
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/150491Identifikátory
SIS: 233735
Kolekce
- Kvalifikační práce [23420]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Špicová, Zuzana
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Indologie
Katedra / ústav / klinika
Ústav asijských studií
Datum obhajoby
8. 9. 2021
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
sanskrtská literatura|literární poetika|kávja|alankára|Méghadúta|Kálidása|šléša|Mallinátha|Vallabhadéva|Bhámaha|DandinKlíčová slova (anglicky)
Sanskrit literature|poetics|kāvya|alaṃkāra|Meghadūta|Kālidāsa|śleṣa|Mallinātha|Vallabhadeva|Bhāmaha|DaṇḍinLyrická báseň beze sporu představuje jedno ze stěžejních děl sanskrtské kávjové literatury a vždy se těšila značné obliby jak v kruzích indických kávjových znalců, tak mezi západními badateli. Od svého vzniku byla opatřena četnými komentáři, z nichž lze jako nejvlivnější uvést komentář Mallináthův a Vallabhadévův. Práce si vytyčuje dva cíle. Za prvé představit základy teorie alankárašást Méghadútě staví komentátor Mallinátha, a taktéž zasadit vědci. Zatímco Mallinátha spatřuje u Kálidásy značné množství komplexity v ohledu užívání básnických tropů, obzvláště tedy dvojsmyslů či šléš, raná indologie měla tendenci nahlížet Kálidásu jako básníka, jenž se vyznačuje relativní jednoduchostí pozdějšími sanskrtskými autory. Práce chce odhalit, nakolik samotný původní text poskytuje opodstatnění pro Mállináthův výklad, a také ilustrovat některé ikonických, ale i sporných příkladů Méghadútě Klíčová slova sanskrtská literatura, literární poetika, kávja, alankára, Méghadúta, Kálidása, šléša
The Meghadūta undoubtedly occupies a spot among the principal works of Sanskrit kāvya literature, having historica kāvya as well as with modern Sanskrit scholars. A vast body of exegetical literature has been composed to accompany the poem and Mallinātha along with Vallabhadeva could with Mallinātha's commentarial contribution while drawing upon and trying to elucidate the basic theoretical principals of alaṃkāraśāstra. Firstly, it will introduce the theory tic tropes termed alaṃkāras as presented by Daṇḍin and Bhāmaha and ūta. Subsequently, it will analyse Mallinātha's view regarding the amount of poetic ūta. We can observe a contrast between Mallinātha who is eager to find instances of double meaning, or śleṣas, and the conventional approach to Kālidāsa inherited from early Indology slanted toward orientalism and viewing Kālidāsa as some of the most iconic alaṃkāras found throughout the Meghadūta and shows to what extent Mallinātha's interpretation Sanskrit literature, poetics, kāvya, alaṃkāra, Meghadūta, Kālidāsa, śleṣa, Mallinātha, Bhāmaha, Daṇḍin