Křesťanský altruismus a solidarita jako impuls k sociální práci

Abstract

Mnohé sociálně charitativní aktivity pochází z prostředí církve a její členové byli mezi prvními, kteří se sociální problematikou začali zabývat. Mají křesťanské církve opravdu takový vliv na formování sociální práce? Hraje křesťanský altruismus, tedy pomoc bez očekávání satisfakce, roli při budování sociálních služeb? A patří sociální poslání člověka opravdu mezi akcenty církevního učení? Cílem práce bylo zjistit, zda církev akcentuje, podporuje a rozvíjí sociálně charitativní činnost. Zda vede své členy k nezištné pomoci druhým a zda stála u zrodu sociálních aktivit ve společnosti. Při hledání odpovědí na tyto otázky jsem se nejprve zaměřil na Bibli. Vzhledem k tomu, že Bible je pro křesťana základním směrujícím dokumentem, je třeba právě v ní hledat sociální akcenty. A to jak ve Starém zákoně, tak především v Novém zákoně, který obsahuje život Ježíše Krista a jeho prvních následovníků. Ježíšův důraz na pomoc bližnímu je nezpochybnitelný. (...)

charitable projects were born in church environment and church members were among the first social workers ever. Do Christian churches have such a remarkable influence on social work evolution? Is Christian altruism, help without the expectation of subsequent satisfaction, involved in social services development? Is the social mission of humanity truly part of the accents of church doctrine? This paper tried to evaluate whether the church highlights, supports and develops social and charitable pursuit, if it invites its members to gratuitous support for other members of the community and if it was at the eve of social activities in contemporary society.