Sociologické aspekty překladových norem v právním prostředí

Abstract

This thesis paper attempts to discover the processes used to set up and negotiate translation norms in legal environments. It is based on the existing theoretical knowledge of legal translation and on the theoretical works on translation norms, especially the works by Gideon Toury, Theo Hermans, Andrew Chesterman and other authors. The aim of this thesis paper is to confront these theories with the every-day experiences of translating in legal environments. The research method used for this purpose is qualitative sociological research - a combination of the analytical procedures of grounded theory first drafted by Strauss and Glaser and data collection procedures based on "problem-centered interviews" and on the investigation of documents. The total of 10 respondents - translators who work or have worked in law firms - have participated in the survey. Legal translation is very specific in terms of the processes whereby translation norms are set up and negotiated. The key issue is the issue of liability. Translators employed in law firms are not liable for the final wording of the translation - it is the lawyer who is held liable for the translation that forms a part of his or her legal service or advice. This influences the mutual relations between the translator and the lawyer who plays the role of the...

Tématem této diplomové práce je stanovování a negociace překladových norem v právním prostředí. Práce vychází z teoretických poznatků o překladu právních textů a z teoretických prací o překladových normách, zejména z prací Gideona Touryho, Thea Hermanse, Andrewa Chestermana a dalších autorů. Cílem práce je konfrontovat tyto teoretické poznatky s každodenní praxí překládání v právním prostředí. Výzkumnou metodou práce je kvalitativní sociologický výzkum, konkrétně kombinace analytických postupů metody zakotvené teorie podle sociologů Strausse a Glasera a sběru dat formou tzv. "rozhovorů zaměřených na problém" a zkoumání dokumentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů - překladatelů, kteří jsou nebo byli zaměstnanci advokátní kanceláře. Překlad v prostředí advokátní kanceláře je z hlediska procesů stanovování a negociace překladových norem velice specifický. Klíčovou otázkou je odpovědnost za překlad. Překladatel v advokátní kanceláři není za konečnou podobu překladu odpovědný - za překlad jako součást právní služby nebo právního poradenství je odpovědný advokát. Tato skutečnost má důsledky pro vzájemné vztahy mezi překladatelem a právníkem jako autorem originálu a zadavatelem překladu. Překladatel nemá za těchto okolností možnost stanovit ani prosadit vlastní normu, jelikož nemá kontrolu nad celým...