Plato's second coming. An outline of the philosophy of George Gemistos Plethon

Abstract

Tato práce je pokusem o komplexní výklad filosofie Geórgia Gemista Pléthóna, byzantského platonika XV. století, jenž ovlivnil rovněž současné renesanční myslitele v Itálii. První část studie se věnuje Gemistově "veřejné filosofii", totiž jeho praktickým návrhům na politické reformy v morejském despotátu (na Peloponnésu) na základě platónských principů stejně jako pohřební řeči, jež sepsal a v nichž je racionální argumentací dokazována nesmrtelnost lidské duše. Druhá část je věnována celkové rekonstrukci Pléthónovy vlastní verze platonismu neboli philosophia perennis, věčné racionální filosofii, která je společná všem lidem napříč různými věky a jejíž nejlepší výraz lze nalézt v dílech Platóna a Zóroastra (Chaldejské věštby, jak se domníval Pléthón). Konečně, třetí část rozebírá Gemistova náboženská stanoviska - zkoumá svědectví současníků, jeho postoj na koncilu ve Ferraře-Florencii a jeho spis o vycházení Ducha Svatého stejně jako novopohanské Zákony, které jsou jakousi jeho sebestylisací do Pléthóna, "druhého Platóna", - s tím závěrem, že je spíše nepravděpodobné, že by Gemistos byl platónský polytheista, jak se často tvrdí.

The present work is an attempt to provide a complex exposition of the philosophy of George Gemistos Plethon, a XVth century Byzantine Platonist who influenced also contemporary Renaissance thinkers in Italy. The first part of this study treats Gemistos' "public philosophy", that is, his practical proposals for political reforms in the despotate of Morea (in the Peloponnese) on the basis of Platonic principles as well as the funeral orations, which he composed and in which the immortality of the human soul is demonstrated by rational argumentation. The second part is dedicated to the overall reconstruction of Plethon's own version of Platonism or philosophia perennis, the perennial rational philosophy, which is common to all the people throughout different ages and the best expression of which is to be found in the works of Plato and Zoroaster (the Chaldaean Oracles, according to Plethon). Finally, the third part discusses the religious beliefs of Gemistos - examines the testimonies of the contemporaries, his stand at the Council of Florence, and his treatise on the procession of the Holy Spirit as well as the neo-pagan Laws which is a kind of his self-stylisation to Plethon, "the second Plato", - with the result that it is rather improbable that Gemistos was a Platonic polytheist as it is often claimed.