Sociální srovnávání ve vztahu k pocitu osobní pohody

Abstract

Práce se zabývá třemi specifiky psychického procesu sociálního srovnávání (frekvence, míra důležitosti a preferovaná strategie) a jejich variabilitou napříč českou společností. Cílem je porovnat sociodemografické skupiny dle jejich sklonu se sociálně srovnávat (zkoumáme pohlaví, socioekonomický status, vzdělání a věk). Vyšší sklony mají potvrzené negativní implikace na životní pohodu, zdraví a mají řadu dalších negativní dopadů na jedince a jeho okolí. Současně hledáme, ve kterých konkrétních dimenzích (příjem, vzhled, zdraví, sociální úspěšnost, znalosti) se mohou případné rozdíly mezi skupinami vyskytovat. Pomocí analýzy dat z dotazníkového online šetření na reprezentativním vzorku internetové populace o 1009 respondentech jsme zjistili, že vyšší míra srovnávání koreluje negativně s pocitem životní pohody. Současně jsme zjistili, že některé dimenze srovnávání více souvisí s životní pohodu než jiné, např. významný negativní korelace se vyskytuje mezi frekvencí srovnávání svého zdraví a uvedeným subjektivním zdravím. Variabilitu ve srovnávání dle sociodemografických statistik můžeme taktéž potvrdit. Ženy se srovnávají častěji, více nahoru (neboli s někým, kdo je na tom lépe) v dimenzi vzhledu a je pro ně srovnání důležitější oproti mužům. Čím nižší jedincův socio-ekonomický status, tím méně...

Our work focuses on three aspects of the mental process of social comparison (frequency, importance, preferred strategy) and their variability among the czech society. Our goal is to find which socidemographic groups have higher propensity to socially compare than others (we focus on sex, socioeconomic status, education and age). Higher propensity has implications on wellbeing, health and also negative implications on the individual and his environment (envy, scorn, depression etc.). At the same time we search for dimensions in which the differences between groups are salient. We hypothesize the increase of social comparison due to immediate, situational conditions (pandemic) and long-term cultural changes that are taking place in czehc republic. With the help of online questionnare and a representative sample of internet population of 1009 respondents we found out, that the negativne relationship of higher propensity and wellbeing (satisfaction with life, subjective health) does exist in czech society. We find that some comparison dimensions have stronger consequences on wellbeing - for example significant relationship between frequency of comparing selfs health and reported subjective health. Variability between sociodemographic groups has been confirmed. Women compare more often and upward...