Utváření vsi Českého Horácka v rámci pozdní horské kolonizace

Abstract

The aim of this study is to illustrate, using the case of the village of České Milovy, the period of late mountains colonisation at the end of the first third of 18th century and influence of arrival of new settlers on established order of Rychmburk manor. The present study also wishes to provide the insight to the changing life of this dominical village and its inhabitants, and, by comparing it with other municipalities situated in the target region, it searches for common signs and/or disparities. In particular, rules for conditions of land allotment and obligations toward the lords are focused. As the rules were changing during period observed, the attention is concentrated on impact of those changes to the image of the commune and its progressive incorporation into the set of older villages of Rychmbourg area, as well as on the stabilisation of intra-community links. Last part of the present study aims to assess the influence of events since the mid-19th and hectic 20th centuries on habits of the village and on how this impact modified its overall now- a-days picture.

Práce se pokouší na případu Českých Milov přiblížit okolnosti vzniku vsi v rámci pozdní horské kolonizace a vplynutí nových osadníků do zavedeného pořádku patrimoniální správy rychmburského panství na konci prvé třetiny 18. století. Dále se snaží přiblížit proměny v životě této dominikální vsi a jejích obyvatel a hledat společné znaky, stejně tak jako možné odlišnosti vůči dalším sídelním celkům ve sledované oblasti. Těmito skutečnostmi jsou především podmínky držby půdního přídělu a zatížení povinnostmi vůči vrchnosti. Současně s úpravami, kterými tento poměr v průběhu následujících let procházel, zaměřuje svou pozornost také na přetváření podoby osídleného okrsku a jeho postupné zařazování do souboru starších rychmburských vsí, včetně ukotvení vzniklých vnitřních poměrů. Odpověď na otázku, jaký dopad na nastavený chod vsi měla druhá polovina 19. století a především překotné 20. století a jak se podepsaly na současném výsledném obrazu milovského osídlení, hledá závěrečná část práce.