The importance of water sources for space-use of mammals in African savannah

Abstract

African savannas are seasonal ecosystems experiencing a significant dry period each year. During the dry season, water scarcity has both, spatial and temporal consequences on the movements of large mammals. Some mammals can cope with these resource restrictions better than others. These water independent mammals predominantly feed on browse (giraffe, kudu, eland) and can be found further from water sources. However, these mammals can utilize areas near rivers as these areas provide food resources. Water dependent species are predominantly grazers and non-ruminants (zebra, wildebeest, elephant). Water shortage during a dry season restricts the movements of these species, which can be generally found in the vicinity of water bodies. Carnivore species (lions) react on the spatial restrictions of ungulates by adjusting their hunting areas to the vicinity of water sources. Both intra-guild (African wild dog) and inter-gild prey species (ungulates) develop anti-predatory strategies such as temporal and spatial segregation. African wild dogs use dens far from water points and ungulate species use to drink during daytime when lions are not active. Spatial and temporal segregation are also strategies to cope with competitors. Daily patterns of water point visitations can vary suggesting other factors...

Africká savana je sezónním ekosystémem charakterizovaným významným obdobím sucha. Nedostatek vodních zdrojů během tohoto období výrazně ovlivňuje pohyby velkých savců jak v prostoru, tak v čase. Některé druhy savců se s těmito omezeními dokážou vypořádat lépe než jiné. Jedná se o savce nezávislé na vodě, kterými jsou převážně okusovači (žirafa, kudu, antilopa losí), a tato zvířata lze tedy nalézt dále od vody. Někteří z nich však využívají biotopy kolem řek k získávání potravy. Druhy závislými na vodě jsou spásači a nepřežvykující druhy (zebra, pakůň, slon). Nedostatek vody v suchém období roku nutí tyto savce pohybovat se v blízkosti vodních zdrojů. Šelmy (lvi) využívají této prostorové restrikce v pohybu kopytníků pro lov a loví převážně v blízkosti vodních těles. Predovaná zvířata (jak šelmy, např. pes hyenový, tak kopytníci) vyvinula anti-predační strategie ve využívání prostoru v podobě vyhýbání se lvům v prostoru nebo čase. Kopytníci omezují aktivitu pití na denní čas, kdy lvi nejsou aktivní, a psi hyenoví využívají nory dále od vodních zdrojů. Tato časoprostorová segregace je užitečná i pro řešení kompetičních interakcí. Denní aktivita u vodních zdrojů je variabilní, což naznačuje, že další faktory (např. termoregulace) tuto aktivitu ovlivňují. Klíčová slova: využívání vody, prostorové...