Patofyziologické a genetické aspekty ovlivňující sérovou hladinu kyseliny močové.

Abstract

Introduction: Serum uric acid level (SUA) depends on the balance between its production and excretion. SUA is associated with several transmembrane proteins responsible for reabsorption (mainly URAT1 and GLUT9) and secretion (ABCG2) on the apical and basolateral membranes of the proximal tubules in the kidney, and in the case of ABCG2, it also correlates with its significant excretion through the gastrointestinal tract. Gout is a metabolic disease caused by the deposition of urate crystals in the joints and tissues. Chronic hyperuricemia is a primary risk factor for the development of gout; however, gout patients usually have a lower SUA during an acute gout attack than in the intercritical periods. The exact mechanism of this phenomenon is unknown. It has been speculated that the systemic inflammatory response can explain this discrepancy. The aim of the study is to determine whether treatment with specific inhibitors of the proinflammatory cytokine TNF (TNFi) affects SUA in patients with systemic rheumatic disease (SRD), and whether changes in SUA correlate with changes in selected proinflammatory cytokines or with the biomarker of oxidative stress, allantoin. Another aim is to determine the frequency and effect of allelic variants in the ABCG2 urate transporter gene in patients with primary...

Úvod: Sérová hladina kyseliny močové (S-KM) je dána rovnováhou mezi její tvorbou a vylučováním. Byla prokázána souvislost mezi S-KM a několika transmembránovými proteiny zajištujícími reabsorpci (převážně URAT1 a GLUT9) a sekreci (ABCG2) na apikální i bazolaterální membráně proximálních tubulů v ledvinách a v případě ABCG2 i s významným podílem transportu v gastrointestinálním traktu. Dna je metabolické onemocnění způsobené ukládáním urátových krystalů do kloubů a měkkých tkání. Podmínkou rozvoje dny je chronická hyperurikémie, nicméně pacienti s dnou mají obvykle nižší S-KM během akutní dnavé ataky než v období mezi atakami. Přesný mechanismus tohoto jevu není znám, uvažuje se o možné souvislosti se systémovým zánětem. Cílem práce je zjistit, zda terapie specifickými inhibitory prozánětlivého cytokinu TNF (TNFi) ovlivňuje S-KM u pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním a zda změna S-KM koreluje se změnou vybraných prozánětlivých cytokinů nebo s biomarkerem oxidativního stresu allantoinem. Dalším cílem je určit frekvenci a efekt alelických variant v genu urátového transportéru ABCG2 u pacientů s primární dnou. Výsledky: U pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním jsme pozorovali signifikantní nárůst S-KM po zahájení terapie TNFi. Nepotvrdili jsme souvislost mezi změnou S-KM a...