Jazykové chování slovenských rodilých mluvčích v Čechách

Abstract

Práce se zaměřuje na sociolingvistické a psycholingvistické postižení česko-slovenských jazykových vztahů. Do obou oblastí přispívá vlastním empirickým šetřením. Centrem výzkumné pozornosti jsou rodilí mluvčí slovenštiny pobývající dlouhodobě v Česku a jejich jazykové chování v tomto prostředí ve vztahu k češtině a slovenštině. Vzhledem k blízkosti a vzájemné srozumitelnosti obou jazyků není jejich distribuce v řeči zmíněných mluvčích silně předurčena společenskými normami (Dickins, 2009), přesto existují předpoklady k asimilaci vůči češtině (Sloboda 2005). Práce se zaměřuje na vytipování faktorů, které mohou s touto volbou souviset, a na dopady, které některé z těchto faktorů mají na psycholingvistické zpracování slovenských a českých slov. Sociolingvistická část navazuje na dotazníkové studie toho typu, který realizoval např. Sloboda (2006). Vlastní dotazníkové šetření bylo provedeno elektronicky, vyhodnocena byla data od 651 rodilých mluvčích slovenštiny vyrůstajících na Slovensku a začínající svůj pobyt v Česku minimálně v 18 letech. Data ukázala, že slovenština je užívána více než čeština, že čeština dominuje v recepci, že užívání češtiny je spojeno spíše se situacemi, v nichž je komunikačním partnerem cizí osoba, že silnější užívání češtiny souvisí s větším počtem českých přátel, že ženy mají...

The thesis covers sociolinguistic and psycholinguistic aspects of Czech and Slovak language relations. To both fields, it contributes in the form of own empirical research. At the centre of attention are native speakers of Slovak living long-term in Czechia and their language behaviour under this setting in relation to Czech and Slovak. Given that two languages in question are genetically very close and mutual intelligible, the actual language behaviour of the described population is not strictly predetermined by the social norms (Dickins, 2009). However, there are also conditions supporting the accommodation to Czech (Sloboda, 2005). The thesis focuses on the identification of factors influencing language choice and on the impacts of such factors on the psychlinguistic processing of Slovak and Czech words. The sociolinguistic part builds on questionnaire-based surveys, such as those conducted by Sloboda (2006). The own questionnaire survey was carried out via web. The data from 651 respondents were assessed, all from native speakers of Slovak having grown up in Slovakia and commencing their stay in Czechia after the age of 18. The data revealed that Slovak is used more than Czech, that Czech is more often perceived, that the use of Czech is more common in the communication with strangers or in...