Kognitivní souvislosti mezi oravským dialektem a lidovými písněmi a jejich význam pro lokální identitu v rámci polského jazykového společenství

Abstract

The usage of a language is one of cognitive activities of a human's mind. Both Polish and Czech cognitive linguistics have paid attention to a language view of the world on the level of national languages so far, but the role of dialects and their everyday and even their extraordinary usage has been left without a notice. Even though it is the very cultural field which enables following the reasons for changing language codes. One of very important media, where we can find the mixture of a language/ a dialect, culture and cognitive thinking is music, or more precisely traditional folk songs singing. This bachelor thesis is comparing the circumstances, reasons and ways of ethnographical capturing of the dialect of Orava's folk songs during the inter-war time in the 20th century. It is also looking into the problem, to what extent it was a case of ethnographic collection of dialectical relics about which they had thought that they would vanish. To what extent the dialect could have pointed out the exceptionality of a microregion in a pressure with a necessary creating of an identity of the whole Polish nation and also of an united language association especially during the inter-war time in the 20th century? Furthermore this thesis is focusing on a reflection of using certain emotions and values of...

Užívání jazyka je jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Polská i česká kognitivní lingvistika dosud věnovala pozornost jazykovému obrazu světa na úrovni národních jazyků, ale role dialektů a jejich užívání v každodenních i svátečních situacích zůstávala spíše na okraji. Přitom právě oblast kultury umožňuje sledovat důvody střídání jazykových kódů. Jedním z důležitých médií, v nichž se kloubí jazyk/dialekt, kultura a kognitivní myšlení je hudba, resp. zpěv tradičních lidových písní. Bakalářská práce porovnává okolnosti, důvody a způsoby etnografického zachycení dialektu oravských lidových písní v meziválečné době 20. století a zkoumá, nakolik šlo o etnografický sběr nářečních reliktů, o nichž se soudilo, že zaniknou. Do jaké míry mohl dialekt poukazovat na výjimečnost mikroregionu v tenzi s nutným budováním celostátní polské identity a jednotného jazykového společenství, a to zejména v meziválečném období? Dále se práce zaměřuje na odraz prožívání konkrétních emocí a hodnot oravského lidu. Poukazuje na to, jak je identita Oravanů formulována v písních. A neposledně jde o otázku, proč právě v lidových písních zůstávají dialekty živé a intenzivně používané, navzdory všem předpovědím o jejich vymizení v moderní době. Cílem práce je tedy zjistit, zda právě kognitivní propojení dialektu a hudby...