Tulení kůže: interpretace islandské pohádky a jejich motivů ve vztahu k staroseverskému symbolickému rámci

Abstract

This work presents an interpretation of icelandic narrative about the Seal Skin with regard to the Old Norse symbolic frame, so the possible paralel motifs and motivic "cores" could arise, even in spite of the temporal period between the origin of our primary text and the origin of Old Norse myths and sagas. The approach of this work is based in structural theories and tools used by Claude Lévi-Strauss, where these tools help us identify the basic narrative units called mythemes: primarily they include characters, objects and settings. The basic principle of founding these mythemes in different genres and cultural contexts is the method of amplification, which is used in psychological and clinical practice of Carl Gustav Jung. The aim of this work is to grasp and comprehend the narrative and its meaning and connect the Old North mythical tradition with modern folklore of Iceland. The result is in-depth analysis of the symbolical net, in which the narrative and its mythemes are embedded. Furthemore this analysis displays the contribution and benefits of the particular interpretation levels and its usefulness for future research. Key words: seal skin, seal woman, seal, icelandic folklore, Old Norse myths

Tato práce interpretuje islandskou pohádku o tulení kůži a snaží se ji zasadit do staroseverského kulturního rámce tak, aby vyvstaly možné sdílené paralelní motivy a shodná motivická jádra, a to navzdory časové oddělenosti primárního textu od staroseverských mýtů a ság. Metodicky se opírá především o strukturální teorie a nástroje používané Claudem Lévi-Straussem, které umožňují identifikovat základní mytémy, tj. stavební jednotky narativu: jedná se především o postavy, předměty a prostředí. Tyto mytémy pak dále nachází i v jiných žánrech či kulturních oblastech, a to na základě teorie amplifikace používané v psychologické praxi Carlem Gustavem Jungem. Cílem práce je nejen u-chopení a po-chopení pohádky a jejího významu či smyslu, nýbrž propojení mytické tradice starých Seveřanů a novodobější pohádkové tradice Islandu. Výsledkem je podrobná analýza symbolické sítě, do které jsou pohádka a její jednotlivé mytémy zasazeny, přičemž takovéto zmapování ukazuje též na přínos jednotlivých interpretačních úrovní a možnosti jejich dalšího využití. Klíčová slova: tulení kůže, Tulení žena, tuleň, islandský folklor, staroseverské mýty