Pojetí kauzality u Davida Huma

Abstract

This diploma thesis is focused on David Hume's analysis of causality. The two major philosophical works about this topic are A Treatise of Human Nature and Enquiries concerning Human Understanding. The first chapter is about intellectual background which Hume came from when he is dealing with cause-effect problem. At that time there were two main epistemological theories: rationalism and empirism. Both will be discuss there. The next chapter is about Hume's way of thinking about human understanding. This chapter is important for us beacuse there are many terms which will be useful for understanding causality. Crucial role plays The Theory of Ideas, according to each content of a mind has a source in experience. The first perceptions are called impresions and their copies are called ideas. Ideas are processed by memory and imagination. There are two categories of contents of human understanding: relations of ideas and matters of facts. We will focus on matters of facts because they are based on causality. Hume as a empirist is searching for a source of idea of causality in our experience. He finds out that we cant find it in objects of our minds themselves, but is based on relations among them. These relations are: contiguity, constant conjunction, priority of time in the cause before the effect and...

Tato diplomová práce je zaměřena na pojetí kauzality u skotského filosofa Davida Huma. Stěžejní pro nás budou jeho dvě díla: Zkoumání o lidském rozumu a Pojednání o lidské přirozenosti. Na začátku v krátkosti uvedu čtenáře do intelektuálního prostředí novověké filosofie, která zásadním způsobem ovlivnila způsob, jakým Hume přistupuje k problematice vztahu příčiny a účinku. Především nás v tomto ohledu budou zajímat rozpory mezi racionalistickou a empirickou teorií poznání. V další části se budeme zabývat tím, jak nahlíží na možnosti lidského poznání sám Hume. Bude to pro nás důležité především z toho důvodu, že se díky tomu naučíme používat terminologii, se kterou se setkáme dále při rozboru vztahu příčinnosti. Klíčovou úlohu zde má teorie idejí, jejíž základní premisou je, že všechny obsahy naší mysli mají svůj původ ve zkušenosti. Prvně se vyskytnuvší percepce nazývá impresemi, jejich následné kopie, s nimiž pracuje naše mysl, pak idejemi. Ideje jsou zpracovány dvěma mohoucnostmi - pamětí a obrazností. Dále nás bude zajímat rozdělení předmětů lidského poznání na dvě základní kategorie, a to na vztahy idejí a faktické okolnosti. Zaměříme se především na analýzu faktických okolností, protože ty vyjadřují závěry, které činíme o světě kolem nás a jsou založené na předpokládaném kauzálním vztahu mezi...