Show simple item record

Legacy Finlandisation in an era of change: Finnish security policy after the Cold War
dc.contributor.advisorBarša, Pavel
dc.creatorJireš, Jan
dc.date.accessioned2017-04-05T10:15:55Z
dc.date.available2017-04-05T10:15:55Z
dc.date.issued2007
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/12226
dc.description.abstractV Evropě dnes existuje pět států, se kterými se pojí dlouhá tradice neutralitní politiky - Švýcarsko, Švédsko, Irsko, Rakousko a Finsko.1 Prostřednictvím své neutrality všechny tyto země vyjadřovaly záměr působit v mezinárodních vztazích pokud možno nezávisle, vyhnout se soupeření velmocí a stát mimo jakékoli vojenské aliance. Všech pět zmíněných zemí zastávalo neutralitní politiku po mnoho desítek nebo dokonce stovek let a je proto jasné, že konkrétní podmínky, za kterých neutralitu přijaly a po většinu doby praktikovaly, už dnes neexistují. Posledním ze zásadních mezníků v evropském mocenském a bezpečnostním uspořádání byl konec studené války a kolaps Sovětského svazu. V souvislosti s tím, že po roce 1991 už v Evropě žádné velmocenské soupeření neprobíhá (alespoň ne v takové podobě, jakou známe z předchozí éry), prochází koncept neutrality v každé dříve neutrální zemi zásadním přehodnocováním, které má najít odpověď na elementární otázku, zda má neutralitní politika v současné Evropě ještě vůbec nějaký smysl. A pokud má, tak v jaké podobě. V důsledku toho, že dnes jsou "bývalé" evropské neutrální státy2 - zejména ty, které jsou členy EU - často považovány za sobě navzájem velmi podobné a v některých záležitostech skutečně tvořící jeden politický blok, poněkud zaniká skutečnost, že z historického a...cs_CZ
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleDědictví finlandizace v éře změn: finská bezpečnostní politika po studené válcecs_CZ
dc.typerigorózní prácecs_CZ
dcterms.created2007
dcterms.dateAccepted2007-11-29
dc.description.departmentÚstav politologiecs_CZ
dc.description.departmentInstitute of Political Scienceen_US
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.identifier.repId51233
dc.title.translatedLegacy Finlandisation in an era of change: Finnish security policy after the Cold Waren_US
dc.contributor.refereeBureš, Jan
dc.identifier.aleph000936784
thesis.degree.namePhDr.
thesis.degree.levelrigorózní řízenícs_CZ
thesis.degree.disciplinePolitologiecs_CZ
thesis.degree.disciplinePolitical Scienceen_US
thesis.degree.programPolitical Scienceen_US
thesis.degree.programPolitologiecs_CZ
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csPolitologiecs_CZ
uk.degree-discipline.enPolitical Scienceen_US
uk.degree-program.csPolitologiecs_CZ
uk.degree-program.enPolitical Scienceen_US
thesis.grade.csProspělcs_CZ
thesis.grade.enPassen_US
uk.abstract.csV Evropě dnes existuje pět států, se kterými se pojí dlouhá tradice neutralitní politiky - Švýcarsko, Švédsko, Irsko, Rakousko a Finsko.1 Prostřednictvím své neutrality všechny tyto země vyjadřovaly záměr působit v mezinárodních vztazích pokud možno nezávisle, vyhnout se soupeření velmocí a stát mimo jakékoli vojenské aliance. Všech pět zmíněných zemí zastávalo neutralitní politiku po mnoho desítek nebo dokonce stovek let a je proto jasné, že konkrétní podmínky, za kterých neutralitu přijaly a po většinu doby praktikovaly, už dnes neexistují. Posledním ze zásadních mezníků v evropském mocenském a bezpečnostním uspořádání byl konec studené války a kolaps Sovětského svazu. V souvislosti s tím, že po roce 1991 už v Evropě žádné velmocenské soupeření neprobíhá (alespoň ne v takové podobě, jakou známe z předchozí éry), prochází koncept neutrality v každé dříve neutrální zemi zásadním přehodnocováním, které má najít odpověď na elementární otázku, zda má neutralitní politika v současné Evropě ještě vůbec nějaký smysl. A pokud má, tak v jaké podobě. V důsledku toho, že dnes jsou "bývalé" evropské neutrální státy2 - zejména ty, které jsou členy EU - často považovány za sobě navzájem velmi podobné a v některých záležitostech skutečně tvořící jeden politický blok, poněkud zaniká skutečnost, že z historického a...cs_CZ
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav politologiecs_CZ


Files in this item

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV