Perspektivy využití energosádrovce a přírodního sádrovce v České republice

Abstract

Flue gas desulphurisation (FGD) gypsum makes one of the so-called coal combustion by-products. FGD gypsum is the mostly used type of synthetic gypsum. In many applications, it can fully substitute natural rock gypsum (e.g. in wallboard production or as setting retarder in cement industry). Production and usage of FGD gypsum is directly connected with electricity generation based on coal combustion. In a broad scale, FGD gypsum appeared in Japan, USA, and Western Europe in 1970s-1980s, a bit later (in 1990s) also in Central Europe. During recent decades, the technology quickly spreads in Asia (China, India, etc.) as well. Ironically, the countries which used FGD gypsum technology as the first, will be probably also the first one which will cease the technology due to demise from energy generation in coal power stations. With a certain delay, similar trend is expected in the Czech Republic as well. Based on this presumption, this BSc. thesis discusses various scenarios, including possibility of long-term deposition of FGD gypsum in order to allow its usage over longer period in the future. Besides this, the thesis also strengthens the importance of natural gypsum, which will replace FGD gypsum in the future.

Energosádrovec jako jeden z vedlejších energetických produktů je nejvíce využívaným typem syntetického sádrovce. V řadě aplikací je schopen plnohodnotně nahradit přírodní sádrovec (např. při výrobě sádrokartonových výrobků nebo jako regulátor tuhnutí cementu). Výroba a využití energosádrovce přímo souvisí s výrobou elektrické energie v tepelných elektrárnách. Energosádrovec se začal uplatňovat od 70. let minulého století, nejprve v USA, Japonsku a západní Evropě, postupně (od 90. let 20. st. také ve střední Evropě) a v posledních desetiletích i řadě dalších zemí včetně Číny a Indie. Budoucnost energosádrovce závisí na vývoji v oblasti energetiky. Pro země, které byly v minulosti průkopníky výroby energosádrovce a jeho využití, se předpokládá poměrně rychlý ústup od uhelné energetiky, a tudíž i snížení či úplné zastavení výroby energosádrovce. Tento trend se s určitým zpožděním projeví i v České republice a bude třeba se na něj připravit. V této práci jsou diskutovány různé možnosti, včetně nutnosti výzkumu možnosti dlouhodobého skladování energosádrovce, aby mohl být využíván i v následujících desetiletích. Vedle toho je kladen důraz i na nutnost zachovat těžbu přírodního sádrovce, který v delším časovém horizontu může nahradit energosádrovec.