Show simple item record

Epigraphic fund of Jablonecko
dc.creatorKočárková, Kateřina
dc.date.accessioned2018-10-29T20:37:02Z
dc.date.available2018-10-29T20:37:02Z
dc.date.issued2007
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/12199
dc.description.abstractDnes již bývalý okres Jablonec nad Nisou, který se rozkládá na ploše 402 km2 , netvořil historicky ani přírodně jednotný celek. Podle přírodních hranic by se dal rozdělit do dvou větších celků - Železnobrodska s Maloskalskem a Jablonecka. Právě z těchto důvodů je úvod této kapitoly rozčleněn také do dvou částí, po kterých následuje výčet dnešních obcí a měst v okrese se stručnými poznámkami a s odkazy na literaturu. Do, reformy veřejné správy v roce 2002 zahrnoval okres celkem 34 obcí. Zřízením vyšších územních celků připadl okres Jablonec nad Nisou pod správu Libereckého kraje. Nápisový fond Jablonecka je dochován torzovitě. Celkově dochované památky na Jablonecku souvisí s přírodními podmínkami okresu. Jedná se o hustě zalesněný pohraniční okres položený ve vyšších polohách a osídlený až v pozdním středověku a hlavně v novověku. Proto se zde nevyskytují žádné významné středověké architektury s výjimkou čtyř hradů - Frýdštejna, Vranova, Zbirohu a Navarova. Také většina církevních staveb pochází z novověku. Zpočátku se jednalo hlavně o dřevěné stavby, které se hlavně v 18. století přestavovaly na kamenné. Nejsou zde žádné honosné sakrální poutní stavby. Příčinou byla také velká chudoba zdejších farností. Největší památkové bohatství tkví v lidové architektuře. V celém bývalém okrese převažovaly až do...cs_CZ
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleEpigrafický fond Jabloneckacs_CZ
dc.typerigorózní prácecs_CZ
dcterms.created2007
dcterms.dateAccepted2007-11-19
dc.description.departmentDepartment of Auxiliary Historical Sciences and Archive Studiesen_US
dc.description.departmentKatedra PVH a archivního studiacs_CZ
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.identifier.repId50167
dc.title.translatedEpigraphic fund of Jabloneckoen_US
dc.contributor.refereeRoháček, Jiří
dc.contributor.refereePátková, Hana
dc.identifier.aleph001036277
thesis.degree.namePhDr.
thesis.degree.levelrigorózní řízenícs_CZ
thesis.degree.disciplineAuxiliary Historical Sciences and Archive Studiesen_US
thesis.degree.disciplineArchivnictví a pomocné vědy historickécs_CZ
thesis.degree.programHistoryen_US
thesis.degree.programHistorické vědycs_CZ
uk.thesis.typerigorózní prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFilozofická fakulta::Katedra PVH a archivního studiacs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Arts::Department of Auxiliary Historical Sciences and Archive Studiesen_US
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csArchivnictví a pomocné vědy historickécs_CZ
uk.degree-discipline.enAuxiliary Historical Sciences and Archive Studiesen_US
uk.degree-program.csHistorické vědycs_CZ
uk.degree-program.enHistoryen_US
thesis.grade.csProspěl/acs_CZ
thesis.grade.enPassen_US
uk.abstract.csDnes již bývalý okres Jablonec nad Nisou, který se rozkládá na ploše 402 km2 , netvořil historicky ani přírodně jednotný celek. Podle přírodních hranic by se dal rozdělit do dvou větších celků - Železnobrodska s Maloskalskem a Jablonecka. Právě z těchto důvodů je úvod této kapitoly rozčleněn také do dvou částí, po kterých následuje výčet dnešních obcí a měst v okrese se stručnými poznámkami a s odkazy na literaturu. Do, reformy veřejné správy v roce 2002 zahrnoval okres celkem 34 obcí. Zřízením vyšších územních celků připadl okres Jablonec nad Nisou pod správu Libereckého kraje. Nápisový fond Jablonecka je dochován torzovitě. Celkově dochované památky na Jablonecku souvisí s přírodními podmínkami okresu. Jedná se o hustě zalesněný pohraniční okres položený ve vyšších polohách a osídlený až v pozdním středověku a hlavně v novověku. Proto se zde nevyskytují žádné významné středověké architektury s výjimkou čtyř hradů - Frýdštejna, Vranova, Zbirohu a Navarova. Také většina církevních staveb pochází z novověku. Zpočátku se jednalo hlavně o dřevěné stavby, které se hlavně v 18. století přestavovaly na kamenné. Nejsou zde žádné honosné sakrální poutní stavby. Příčinou byla také velká chudoba zdejších farností. Největší památkové bohatství tkví v lidové architektuře. V celém bývalém okrese převažovaly až do...cs_CZ
uk.file-availabilityV
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra PVH a archivního studiacs_CZ
thesis.grade.codeP
dc.identifier.lisID990010362770106986


Files in this item

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record


© 2025 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV