Katolická reakce na republikánskou výzvu: Nepřátelé brazilské katolické církve optikou "dobrého tisku" (1889-1930)

Abstract

When Brazil abolished the monarchy and became a republic in 1889, it also embraced an entirely different model of the relationships between State and Catholic Church. Unlike the previous Portuguese colonial (1500-1822) and imperial governments (1822-1889) that exercised strict control over the institutional church known as padroado régio ("royal patronage"), the new regime of the "Old Republic" (1889-1930) gave the Brazilian Catholic hierarchy extraordinary degree of freedom. But at the same time, it deprived it of its traditional privileges - from the status of the official "state church", to secularization of marriages, cemeteries and public education. Facing an unprecedented situation, the Brazilian Catholic Church had to redefine its positions towards the state and society and look for alternative models of mutual relationships both at home and abroad. Based on the officially-sanctioned Catholic press and especially the influential biweekly magazine Mensageiro da Fé, this thesis attempts to reconstruct the perceptions and attitudes of the institutional Catholicism towards challenges brought by the regime change, tracking the image formation of new and re-formulation of old enemies and creation of a new vision for the Catholic role in recently secularized Brazil. keywords: secularization;...

Když se z Brazílie po převratu v roce 1889 stala republika, změnil se také do té doby nastavený model vzájemných vztahů mezi Státem a Církví. Zatímco dřívější portugalské koloniální vlády (1500-1822) a posléze i nezávislí brazilští císařové (1822-1889) měly nad brazilskou katolickou církví značnou kontrolou v rámci tzv. padroado régio ("královského patronátu"), nový republikánský režim známý jako "Stará republika" (1889-1930) poskytl katolické hierarchii nevídanou míru svobody. Zároveň však církev připravil o staletá privilegia, když ji zbavil pozice oficiální "státní církve", sekularizoval sňatky i pohřby a vytlačil náboženství ze státních škol. Za této bezprecedentní situace musela katolická církev přehodnotit své postoje vůči brazilskému státu a společnosti a poohlédnout se po alternativách vzájemných vztahů doma i v zahraničí. Tato disertační práce se pokouší na základě oficiálního katolického tisku (a především vlivného čtrnáctideníku Mensageiro da Fé) zrekonstruovat, jak brazilská institucionální církev vnímala nový režim, konstruovala obraz nových a přetvářela obraz starých nepřátel a postupně vytvářela vizi katolického působení v čerstvě sekularizovaném státu. klíčová slova: sekularizace; katolická církev, První republika; Brazílie