Ženské kláštery Horní Lužice mezi duchovní a světskou mocí v 16. a 17. století

Abstract

Out of the various religious and church structures of Upper Lusatia, the presented thesis focuses on the local women's religious Catholic houses, on the Cistercian convents of Marienthal and Marienstern, and the penitent sisters of Mary-Magdalene's convent in Lauban and on their domains. The period of interest is mostly 16th and 17th century. These abbeys are the only catholic institutions which have survived up to this day in the mainly protestant area. The introductory debate about monasteriologic research and about the possibilities of applying modern historical methods to the field are followed by an overview of the research dedicated to the area - both from the local and general German, or even Czech point of view. Careful analysis of the utilised resources follows. In assessing the factors that allowed the coexistence of institutions firmly tied to the Catholic Church and of the Protestant majority, it was first necessary to investigate the role of convents in the local society and to explore the earlier pre-reformation events. For the existence of monasteries of traditional orders was, in the early modern era, determined just as strongly by politics, (church) administration and by social and economical factors, as it was by its coexistence with protestantism. The existence was often continuous, tied...

Markrabství Horní Lužice, které spolu s Lužicí Dolní až do roku 1635 náleželo do svazku zemí Koruny české, vykazuje od nástupu protestantství nesmírně bohatou škálu různých, vedle sebe tolerovaných forem intenzivního náboženského života, jež měla v 16.-18. století obdoby jen málokde ve střední Evropě. Na relativně malém prostoru tu tehdy, opomineme-li místní židovské obce, působila v prvé řadě katolická kolegiátní kapitula v Budyšíně, jediná kapitula v Říši podřízená přímo apoštolskému stolci, která byla přesto nucena každodenně se o svatostánek dělit s protestantskými měšťany. Dalšími nositeli odkazu římskokatolické církve byly ženské kláštery. V jejich těsném sousedství pak vznikl na začátku 18. století protestantský "dámský ústav" Joachimstein. Zároveň tu působily partikulární církve luteránské, svébytně organizované v rámci významnějších měst a panství, ale např. i světově proslulá pietistická komunita v Herrnhutu/Ochranově. Duchovní rozmanitost oblasti ještě podtrhával příliv přistěhovalců z Čech, kteří se bezprostředně po Bílé hoře, ale ještě i na začátku 18. století usazovali především v Žitavě a jinde v regionu. Komplikované duchovní ovzduší je srovnatelné nejspíše se situací v sousedním Slezsku, jež - podobně jako Horní Lužice - v důsledku specifického politického vývoje České koruny po bitvě na...