Specific Contribution of the Roman Catholic Church to the European Integration according to the Article 17.3. of the TFEU: EU perception of the dialogue with COMECE

Abstract

Cílem této diplomové práce je analyzovat, jak Evropská unie vnímá pojem specifický přínos církví do evropského integračního procesu v kontextu článku 17.3 Smlouvy o fungování EU. Specifický přínos církví je analyzován na případě Římsko-katolické církve (ŘKC), jakožto dominantního náboženského aktéra v dialogu realizovaného v rámci čl. 17.3. Časově je práce vymezena dvěma obdobími. Nejprve je zkoumán specifický přínos ŘKC v kontextu debaty o Evropské ústavě. Na základě diskurzivní analýzy projevů a pozměňovacích návrhů, se hledá odpověď na otázku, do jaké míry je specifický přínos církve dáván do souvislosti s (evropskými) hodnotami. Druhé období je vymezeno lety 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Analýza je uzavřena rokem 2014, kdy byla úroveň dialogu s církvemi poněkud degradována. Tehdy totiž odpovědnost za dialog převzalo DG JUST namísto BEPA, orgánu operujícího přímo pod vedením předsedy Evropské komise. Na základě projevů a dalších dokumentů pořízených z jednotlivých setkání mezi představiteli EU a ŘKC je zkoumáno, jaká očekávání evropští politici od církve měli. Cílem je zjistit, v čem byla tato očekávání specifická, a proč byl dialog s církvemi oddělen od dialogu s občanskou společností. Z mého výzkumu vyplývá, že specifickým přínosem ŘKC pro EU nebyl ani tolik její ideový...

The aim of the thesis is to analyse how the EU perceives the specific contribution of Churches to the European integration as stated in the Article 17.3 of the TFEU. The specific contribution is analysed on the case of Roman Catholic Church (RCC) which predominates in the dialogue under the Article 17.3. There are two time periods addressed in the thesis. Firstly, the specific contribution is addressed in the context of the debate on the EU constitution. It is examined, based on the analysis of politicians' speeches and MEPs amendments, whether the specificity is rooted in the area of values. Second period is marked by the year 2009 when the TFEU entered into force, and 2014 when the dialogue with Churches was somewhat degraded. In fact, the new body responsible for the interaction became DG JUST, thereby replacing BEPA, i.e. organization directly reporting to the President of the Commission. Based on the analysis of the speeches and other relevant documents regard all the official meetings, I examine what the EU politicians expected from the Church and what was Her specificity according to them. Against this background is also analysed the fact that the dialogue with Churches was separated from the civil society organizations. It results from the research that the EU perceived the specific...