Essays in Behavioral Economics

Abstract

V prvním článku práce zkoumám vliv upomínek a formulací použitých k vyvolání empatie a altruistických motivů na ochotu darovat krev. Provedla jsem randomizovaný experiment v reálném prostředí s 3236 dárci krve z Bosny a Hercegoviny a testovala efektivitu způsobu formulace dopisů žádajících o darování krve. Dále jsem testovala účinnost samotného dopisu, který sloužil jako upomínka důležitosti darovat krev. Základní skupina neobdržela žádný dopis. Dalších sedm skupin dostalo dopisy, které se lišily formulací cíle darovat krev - zda byla identifikována konkrétní "oběť" - a pohlavím "oběti". Zjistila jsem, že upomínka o potřebě darování krve v podobě jednoduchého dopisu zvyšuje pravděpodobnost darování krve o 6,44 procentního bodu (62 %) ve srovnání se základní skupinou, což naznačuje, že upomínky jsou nákladově efektivní nástroj. Zároveň jsem zjistila, že formulace dopisu má relativně malý účinek. Druhý článek předkládá první důkaz existence genderově založeného zvýhodňování při dárcovství krve v situacích, kdy je v sázce lidský život. Provádím terénní experiment s dárci krve z Bosny a Hercegoviny. Při experimentu exogenně manipuluji se signalizací pohlaví příjemce krve přidáním jeho/jejího jména a fotografie k dopisu s žádostí o darování krve. Motivována publikacemi o identitě testuji vliv sdílené...

xi Abstract In the first essay, I study the effects of reminders and frames designed to invoke higher levels of empathy and altruistic motives on the willingness to donate blood. I conduct a randomized field experiment with 3,236 blood donors from Bosnia and Herzegovina to test how effective frames are when used in letters soliciting blood donation. Further, I test the effectiveness of the letter itself, which served as a specific reminder, making the need for blood more salient. My baseline group did not receive any letter, while another seven groups received letters that differed in terms of goal framing; whether a specific "victim" was identified; and the gender of a "victim". I find that a reminder of the need for blood in the form of a simple letter increases the probability of donating blood by 6.44 percentage points (62%) relative to the baseline group, suggesting that reminder letters may serve as a cost-effective policy tool. At the same time, I find that the framing of the letter had relatively little effect. The second essay provides the first evidence of the existence of gender-based favoritism in life-saving decisions to donate blood. In a field experiment with blood donors from Bosnia and Herzegovina, I exogenously manipulate the signal of a blood recipient's gender by adding his/her name and...