Genetická hranice druhů u perlooček (Crustacea, Cladocera)

Abstract

Cladocera (Crustacea, Branchipoda) are a diverse group of planktonic crustaceans. There are many cryptic species which form species complexes. Families Daphniidae and Chydoridae who live in water bodies around the whole world, have not completely resolved taxonomy so far. Mophological and genetic analyses are used for identifying species. It is often preferable to study their genetic distances, because they frequently hybridize. The genetic markers (DNA sequences that are unique to each species) are used for the genetic analysis of taxa. Although mitochondrial genes provide better results on a species level, nuclear genes may also be used. Cytochom c oxidase subunit I (COI), 12S and 16S rDNA are the most used mitochondrial genes. However, the situation in families Daphniidae and Chydoridae is complicated and assigning precise genetic distance for delineation of the species is not easy, although these genes allow well-supported phylogenetic trees. The future studies should examine more closely the dating events and create molecular clocks, especially for the family Chydoridae, which is often neglected despite its species diversity. Key words: Daphniidae, Chydoridae, genetic markers, COI, 12S rDNA, 16S rDNA

Perloočky (Crustacea, Branchipoda) jsou bohatou skupinou planktonních korýšů. Vyskytuje se v nich mnoho kryptických druhů, které jsou zařazovány do druhových komplexů. Tato práce se zabývá zástupci čeledí Daphniidae a Chydoridae, kteří obývají vodní útvary po celém světě, ale nemají dodnes úplně objasněné všechny taxonomické vztahy. Pro rozpoznávání druhů se využívají morfologické i genetické analýzy. Jelikož ale u nich dochází k hybridizaci, je v některých případech lepší studovat jejich genetické vzdálenosti. Pro genetickou analýzu daného taxonu se využívají genetické markery, což jsou úseky DNA, které jsou pro každý druh jedinečné. Využívají se i jaderné geny, nicméně na úrovni druhů poskytují lepší výsledky geny mitochondriální. Nejvíce se využívá první podjednotka cytochrom c oxidázy (COI), dále 12S a 16S rDNA. Tyto geny často poskytují dobře podporované fylogenetické stromy, nicméně situace je u Daphniidae i Chydoridae natolik komplikovaná, že určení pravidel pro hranice druhů není v tuto chvíli možné. Budoucí studie by se měly (pokud to lze) více zabývat i datováním událostí a vytvářet molekulární hodiny, zejména pro čeleď Chydoridae, která i přes své druhové bohatství zůstává často opomíjená. Klíčová slova: Daphniidae, Chydoridae, genetické markery, COI 12S rDNA, 16S rDNA