Vliv aplikace meta-topolinu na průběh somatické embryogeneze smrku ztepilého
The effect of meta-topolin application on Norway spruce somatic embryogenesis
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/119298Identifikátory
SIS: 197402
Kolekce
- Kvalifikační práce [20202]
Autor
Vedoucí práce
Konzultant práce
Lipavská, Helena
Oponent práce
Eliášová, Kateřina
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Experimentální biologie rostlin
Katedra / ústav / klinika
Katedra experimentální biologie rostlin
Datum obhajoby
3. 7. 2020
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Somatická embryogeneze představuje jednu z možných metod vegetativního množení jehličnanů, především pokud dojde k selhání množení obvyklým způsobem. Širšímu využití této technologie ve velkém měřítku brání několik přetrvávajících problémů (např. nízký počet vytvořených kvalitních somatických embryí (SE), omezená stabilita embryogenní kapacity kultur a mnoho dalších), a to i u relativně dobře experimentálně zmapovaných druhů. S cílem přispět k odstranění některých slabin spojených s touto metodou, jsem sledovala vliv změny aplikovaného aromatického cytokininu během proliferace. Nahradila jsem běžně používaný 6-benzylaminopurin (BAP) jeho hydroxylovaným derivátem - meta-topolinem (mT). Literární data naznačují, že tato záměna by mohla představovat slibnou změnu, která by mohla vyřešit některé z problémů, např. problém s nedostatečným množstvím vytvořených somatických embryí či rozsáhlý problém se stárnutím embryogenních kultur. Pracovala jsem se stabilní, dobře rostoucí embryogenní linií smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.), konkrétně se jednalo o linii C odvozenou naším týmem. Vývoj této linie jsem podrobně zmapovala se závěrem, že linie C vykazovala dobrou embryogenní kapacitu a řadu dalších charakteristik společných s liniemi, které byly v minulosti využívány jako modelové. Z tohoto důvodu...
Somatic embryogenesis represents one of the possible methods of vegetative propagation in conifers, especially when traditional propagation ways fail. Several persistent problems prevent the wider use of this technology on a large scale (e.g. low number of high-quality somatic embryos (SE), limited stability of embryogenic capacity of cultures and many others), and even in relatively well experimentally mapped species. In order to contribute to the elimination of some weak points associated with this method, I studied the effect of change in the applied aromatic cytokinins during proliferation. I replaced usually used 6-benzylaminopurine (BAP) with its hydroxylated derivative - meta-topolin (mT). Literature data indicate that this substitution might represent a promising change that could have solve some of problems, e.g. insufficient number of somatic embryos formed or common problem with aging of embryogenic cultures. I worked with a stable, well-growing embryogenic line of Norway spruce (Picea abies (L.) Karst.) derived by our team (line C). I performed the detailed description of the line C development with the conclusion that it showed good embryogenic capacity along with a number of other characteristics common to the lines that were used as model ones in the past. For this reason, it is very...