Anna Vratislavská, mezi Slezskem a Čechami

Abstract

(in English): The aim of this thesis is to present the personality of Anne of Silesia at several levels: as king's daughter, wife, mother, duchess, foundress and candidate to holiness. The initial part sums up the phenomenon of female sanctity in the 13th century influenced both by new religious orders and by the ideal of "holy ruler" pursued by Anne of Silesia as well. The biographical chapter that follows deals especially with Anne's activities as the duchess of Silesia and benefactress of ecclesiastical institutions. It is based on extraordinarily rich diplomatic material. Though Anne of Silesia did not reach official canonization, a Latin legend on her survived which testifies that a certain religious veneration of her existed. The final part of the thesis studies the legend using the comparative analysis method, that is comparing Anne's legend with those of her more famous predecessors and relatives, Elizabeth of Thuringia, Hedwig of Silesia and Agnes of Bohemia. The thesis concludes that the position of Anne of Silesia after her husband's death was extraordinarily strong for the given period, and formulates the hypothesis that Anne may have held the land in indivisible ownership with her son. It is impossible to find an unequivocal answer to the question why Anne did not reach official...

(česky) Cílem této práce je představit osobnost Anny Slezské v několika rovinách, a to jako královskou dceru, manželku, matku, kněžnu, fundátorku a aspirantku na svatost. Úvodní část shrnuje fenomén ženské svatosti ve 13. století ovlivněný jak novými řeholními řády, tak ideálem "svaté panovnice", o jehož realizaci usilovala i Anna Slezská. Následující životopisná kapitola se věnuje především Anninu působení jako slezské kněžny a mecenášky církevních institucí. Vychází přitom z neobvykle bohatého diplomatického materiálu. Ačkoli Anna Slezská nedosáhla oficiálně uznané svatosti, dochovala se o ní latinská legenda svědčící o tom, že určitá náboženská úcta k ní existovala. Závěrečná část práce zkoumá právě tuto legendu metodou komparační analýzy, tedy porovnání Anniny legendy s legendami jejích slavnějších předchůdkyň a příbuzných, Alžběty Durynské, Hedviky Slezské a Anežky České. Práce zjišťuje, že postavení Anny Slezské po smrti jejího manžela bylo vzhledem k danému období neobvykle silné, a vyslovuje hypotézu, že Anna možná zemi držela v nedílu se svými syny. Na otázku, proč na rozdíl od Anežky České či Hedviky Slezské nedosáhla oficiálního povýšení na oltář, nelze odpovědět jednoznačně, lze se však oprávněně domnívat, že roli hrály jak důvody ekonomicko-politické (tříštění Slezska na malá území,...