Bezpečnostní politika Japonska na přelomu 18. a 19. století

Abstract

This thesis discusses the topic of Tokugawa shogunate defense policy at the turn of 18th and 19th century. This period is defined by the arrival of Adam Laxman's expedition to Japan in 1791 and the year of 1825, which is defined by the adoption of the Edict to Repel Foreign Vessels (ikokusen učiharai rei 異国船打ち払い令) and the publication of the key work of the Confucian scholar Aizawa Seishisai (会沢正志斎, 1782-1863), the New Thesis (Shinron 新論). The aim of the thesis is to analyze in detail the steps of the shogunate government defense policy based on the analysis of specific historical events, and to answer the research questions. Given the topic of the thesis, I consider it necessary to put Japanese defense policy in a broader context. The first two chapters are devoted to the time period that chronologically precedes the period defined in the thesis topic and they analyze Japanese defense policy and foreign relations during the 17th century. Chapter 1 focuses on contacts in the southeast and the roots of Christian missions in Japan. Chapter 2 discusses the shogunate's contacts on the northern border. The following part of the thesis focuses on the intellectual tradition and the spread of the Dutch learning in Japan. The main content of the fourth and fifth chapter is the analysis of specific events at the turn...

Předkládaná práce diskutuje bezpečnostní politiku tokugawského šógunátu na přelomu 18. a 19. století. Toto období v úzkém měřítku vymezuje příjezdem expedice Adama Laxmana do Japonska v roce 1791 a rokem 1825, který je charakterizován přijetím Zákona o nesmlouvavém zahánění cizích lodí (ikokusen učiharai rei 異国船打ち払い令) a vydáním stěžejního díla konfuciánského učence Aizawy Seišisaie (会沢正志斎, 1782-1863), Nových tezí (Šinron 新論). Cílem práce je detailně analyzovat bezpečnostní kroky šógunátní vlády na základě rozboru konkrétních dějinných událostí ve vymezeném období a tím odpovědět na zvolené výzkumné otázky. Vzhledem k tématu práce považuji za nutné japonskou bezpečnostní politiku zasadit do širšího kontextu. První dvě kapitoly jsou věnovány obdobím, která časovému úseku vymezenému v tématu práce chronologicky předchází. Analyzují bezpečnostní politiku a zahraniční vztahy Japonska v průběhu 17. století. První kapitola se specificky zaměřuje na kontakty probíhající v jihovýchodním směru a kořeny křesťanských misií v Japonsku. Druhá kapitola diskutuje kontakty šógunátu na severní hranici. Následující část práce se soustředí na intelektuální tradici a šíření holandských věd v Japonsku. Hlavní náplní čtvrté a páté kapitoly je rozbor konkrétních událostí v časovém období na přelomu 18. a 19. století. Zhodnocení...