Návrhy materiálů pro klienty klubu Afázie

Abstract

Diplomová práce je zaměřena na vypracování návrhů materiálů pro klienty klubu Afázie, které byly využity při skupinové terapii. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly, v nichž je definován pojem afázie, popsána symptomatologie a etiologie této narušené komunikační schopnosti. Dále jsou vypsány možné klasifikace afázie, dostupné testy k její diagnostice a směry v terapii afázie. V praktické části je stanoven hlavní cíl diplomové práce, spolu se třemi výzkumnými otázkami. Jako výzkumné metody byly zvoleny případové studie, které byly vypracovány na základě lékařských zpráv jednotlivých klientů klubu Afázie. Pomocí získaných informací byly vytvořeny návrhy materiálů na skupinové terapie klientů klubu Afázie. Materiály byly využity při skupinových terapií. Pomocí metody pozorování byly následně zodpovězeny výzkumné otázky zaměřené na využití materiálů, jejich modifikaci a praktický význam při rozvoji narušených funkcí komunikace.

The diploma thesis focuses on the elaboration of proposals for materials for clients of the Aphasia Club, which were used in group therapy. The diploma thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part contains three main chapters, in which the concept of aphasia is defined, the symptomatology and etiology of this imaired communication ability are described. Then are listed possible classifications of aphasia, available tests for diagnosis and directions in the therapy of aphasia. The practical parts sets the main goal of the thesis, together with three research questions. As research methods were chosen case studies, which were prepared on the basis of medical reports of individual clients of the Aphasia Club. With information of medical reports were created materials for group therapies of Aphasia Club. The materials were used in group therapies. Using method of observation, research questions focused on the use of materials, their modification and practical signifikance in the development of impaired communication functions were subsequently answered.