Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě

Abstract

Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě Abstrakt Tato práce se věnuje konceptu neliberální demokracie. V obecné části poskytuje nástin debaty, ze které se tento koncept zrodil. Popisuje rozdíl mezi koncepty liberalismu a demokracie a zároveň vysvětluje, jak jsou spolu spojeny. Popisuje také pojem defektních demokracií politologa Wolfganga Merkela. V rámci této části také stručně nastiňuji ústavněprávní debatu o konceptu neliberální demokracie. Ve zvláštní části se pak aplikuje Merkelův teoretický rámec na případ Polska a Maďarska. Smyslem je ověřit, zda se v daném časovém období jednalo o liberální demokracie. Zkoumaným časovým obdobím je moment, kdy v Polsku strana Právo a spravedlnost a v Maďarsku strana Fidesz získaly dostatečné většiny na to, aby mohli provádět rozsáhlé institucionální změny ve svých zemích. Zkoumaná období končí chvílí, kdy vůči těmto zemím byl aktivován článek 7. odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Práce ve zvláštní části sleduje strukturu Merkelových kritérií. Rozebírá, nakolik byl v obou zemích zachováno volební právo a svobodný přístup k moc, zda jsou to volení zástupci, kdo v zemi přijímá politická rozhodnutí, zda existuje vzájemná kontrola mezi institucemi a jakým způsobem může státní moc zasahovat do autonomní sféru občanů. Docházím k závěru, že ani Polsko ani...

The temptation of illiberal democracy in the postcommunist Europe Abstract This thesis deals with the concept of illiberal democracy. In the first half it sums up the debate from which the concept arose. It describes the difference between liberalism and democracy and it also explains how these two concepts are interconnected. It describes the concept of defective democracies as conceived by Wolfgang Merkel. I also outline the constitutional aspects of the debate about illiberal democracy. In the second half the text applies Merkel's theoretical framework to analyse the cases of Poland and Hungary. The period of time, that was chosen, starts with the moment when parties Law and Justice and Fidesz gained majorities large enough for profound institutional changes. The period ends with activation of article 7 of the Treaty on European union. The text follows the structure of the Merkel's criteria. It analyses, how the voting rights and free access to power were preserved in both countries, if the political decisions are taken by elected representants, if there is a mutual control between the institutions and to what degree can the state power intervene into the private sphere of the citizens. I conclude that both Poland and Hungary could not be called liberal democracies in the period under review. The Polish...