Fotografie, text a jejich vztah k realitě v raném myšlení Rolanda Barthese

Abstract

This bachelor thesis aims to compare conceptions of photography, text and their relationships to reality in the semiological texts of Roland Barthes from '60s. From his then structuralist position is photography "a message without a code" which is in direct, analogical relationship with reality, while text cannot be anything like that and is only capable of creating "the reality effect" or "referential illusion." Barthes places the photography to a specific place, which is unanalyzable with his semiological method - there is no system, code, only analogy of reality. Oppositely, it seems that in language, which is the standard of systematicity, through the arbitrary signs, one can never come to anything real. Even realistic literature produces only signs of realism, specific type of discourse, not signs of reality. Photography is the analogon of reality, while the speech always stays in discrepancy. The aim of this thesis is to show connectedness of the concept "reality effect" with Barthes' ways of thinking about photography, realistic texts try to constitute essentially similar way of signifying as photography, but for its language character produce only effect of reality. Another aim is to show the importance of the phenomenon of photography for Barthes' thought and to suggest that his research...

Bakalářská práce si klade za cíl komparovat pojetí fotografie, textu a jejich vztahu k realitě v sémiologických textech Rolanda Barthese ze 60. let. Z jeho tehdejších strukturalistických pozic je fotografie z podstaty "sdělením bez kódu", které je s realitou v přímém analogickém vztahu, zatímco text ničím takovým být nemůže a je schopný vytvořit pouze "efekt reálného" či "referenční iluzi." Barthes fotografii přiznává specifické místo, které jeho sémiologickou metodou není analyzovatelné - není zde systém, kód, pouze analogie reality. Naproti tomu v jazyce, vzoru systémovosti, jako by skrze arbitrární znaky nešlo dojít k ničemu reálnému. I realistická literatura produkuje pouze znaky realismu, specifický druh promluvy, nikoliv znaky reality. Fotografie je analogonem reálna, řeč s ním vždy zůstává v neshodě. Cílem práce je ukázat spojitost pojmu "efekt reálného" s Barthesovým uvažováním o fotografii, realistické texty se pokoušejí o principálně stejný způsob značení, jako je vlastní fotografii, pro svou jazykovou povahu ovšem produkují pouze efekt reality. Dalším cílem je ukázat důležitost fenoménu fotografie pro Barthesovo myšlení a navrhnout, že právě zkoumání fotografie mohlo být jedním z impulzů pro opuštění rigorózní sémiologické metody. Klíčová slova Barthes, sémiologie, strukturalismus,...