Člověk a příroda ve věku techniky

Abstract

V diplomové práci se zaměřujeme na vztah člověka a přírody z perspektivy myšlení Martina Heideggera. Na poli jeho fundamentální ontologie se snažíme uchopit rozdíl mezi bytím člověka a bytím zvířete. Základem tohoto rozdílu je zřejmost jsoucna jako jsoucího v celku. V díle Bytí a čas je svět myšlen v rámci struktury bytí-ve-světě. Na základě výkladu bytí jsoucna, se kterým se člověk ve svém světě setkává, je určeno také bytí přírody. Příroda je odkryta v rámci celku příručních prostředků. Toto pojetí však vede k problému antropocentrismu, který se ukrývá v základech Heideggerovy fundamentálně ontologické koncepce. Proto se zabýváme obratem v Heideggerově myšlení, který lze shrnout maximou "myslet bytí přímo z bytí". V textech z padesátých let Heidegger promýšlí lidské bydlení na Zemi v souvislosti s motivem pustnutí země. Tyto pozdější texty zároveň tematizují motiv techniky, jejíž bytnost Heidegger označuje slovem Gestell. Právě technika je tím, co určuje dnešní vztah člověka k přírodě.

In our thesis we focus on a relationship between man and nature from a view oh thinking of Martin Heidegger. In the field of his fundamental ontology we try to grasp a difference between being of man a being of nature. This difference is based on the apparentness of beings as beings in the whole. In his work Being and Time Heidegger thinks the world within the structure being-in-world. The being of nature is in this work think in connection with basic ontological character of beings, that we encouter in our world. The nature is uncovered on the basis of the ready-to-hand. This conception leads to the problém of antropocentrism, that follows from the structure of Being and Time and fundamental ontology. Therefore we then focus on the turn in Heideggers thinking, that is articulated in the later maxim "to think being directly out of being itslef". In later works from 50's Heidegger thinks human being as dwelling on the earth in connection with a theme of devastation of the earth. These later works also deals with the technics. Its essence Heidegger names as Ge-stell. It is technology that determine our relationship to nature.