Magie a nadpřirozeno v Berceově díle

Abstract

Tato bakalářská práce pojednává o španělském básníkovi, o básníkovi benediktinského řádu, jenž je spojený s klášterem San Millán de la Cogolla; konkrétněji o Gonzalo de Berceo. Úvod práce se zaměřuje na život tohoto výjimečného autora. Blíže je přiblížena terminologie zázračných pojmů, důvody jejich existence a historie jejích počátků. V druhé části jsou nastíněny postavy, které jsou centrem díla, a ve třetí kapitole bude řeč o středověké symbolice jako je chápání lidského těla, nebo chápání religiózních menšin a jak se tyto ideologie projevují v Berceových textech. Následně práce popisuje poetický místopis, tedy místa, kde se zázraky odehrávají a jakými literárními prostředky je autor vytváří. Celá teze neustále vytváří pomyslnou hranici mezi zázračnem a magií, což je esenciální dualita všech kapitol. Klíčová slova Středověká literatura, magie, zázrak, Berceo, náboženství

This bachelor thesis deals with the Spanish poet, the poet of the Benedictine order, who is linked to the monastery of San Millán de la Cogolla; more specifically with Gonzalo de Berceo. The introduction focuses on the life of this exceptional author. The terminology of miraculous terms, the reasons for their existence and the history of their beginnings are explained in more detail. The second part outlines the characters that are the centre of the work, and the third chapter deals with medieval symbolism such as the understanding of the human body, or the understanding of religious minorities and how these ideologies manifest themselves in Berceo's texts. Subsequently, the thesis describes the poetic topography, that is the places where miracles take place and by what literary means the author creates them. The whole thesis constantly creates an imaginary boundary between miracle and magic, which is the essential duality of all chapters. Key words Medieval literature, magic, miracle, Berceo, religion