Degradace žul v kvádrovém zdivu klenbových mostů

Abstract

This thesis deals with the decay of the granite used for ashlar masonry in arch bridges. The aging process and the functionality decrease of the granite tend to be faster in building structures than in natural conditions. Therefore, this ongoing change need to be closely researched. At the beginning, the thesis is focused on general degradation effects on building stone, which can cause for example the reduction of material or finally its damage and destruction. Further, the character of the granite is analysed with the respect to its quality and resistance to negative influences. In this chapter, this thesis also deals with the classification of granitic rocks according to the composition and the structure, which determine the specific name of the rock. Finally, the granite stone is also used in the constructions of arched bridges as their supporting elements, namely vaults and pillars. This type of construction has been widely used in the past. One of the subchapters focuses on the case study of the Legií bridge in Prague, which is a stone arch bridge made of granite blocks. In particular, the author describes the analysis of the sample, which was processed in the petrographic laboratories at the Faculty of Science of Charles University.

Tato bakalářská práce pojednává o tématu degradaci žul v kvádrovém zdivu klenbových mostů. Vzhledem k tomu, že proces stárnutí a snižování funkčnosti granitu ve stavebních konstrukcích bývá rychlejší než v přírodních podmínkách, je třeba tyto probíhající změny blíže zkoumat. Úvodní kapitola práce je věnována obecným degradačním vlivům na stavební kámen. Tyto vlivy mohou být příčinou například snížení hodnot materiálových vlastností či dokonce příčinou poškození a destrukce kamene. V této práci jsou děleny na procesy fyzikální, chemické a biologické. Avšak tyto procesy jsou mezi sebou zpravidla kombinovány a umocňují se navzájem. Dále jsou v práci detailněji charakterizovány žuly neboli granity s důrazem na jejich vlastnosti a odolnost vůči negativním vlivům. V těchto kapitolách není opomenuta ani klasifikace granitických hornin podle složení a stavby, z níž vyplývá přesná pojmenovaní/terminologie horniny. V závěru práce je rozpracována případová studie k využití žulového kamene ve stavbách klenbových mostních konstrukcí. Ta je zpravidla použita především na dvou nosných prvcích, a to na klenby a na pilíře mostu. Tento typ mostní konstrukce byl v historii hojně využíván. V jedné z podkapitol se autor zaměřuje na případ mostu Legií v Praze. Tento most je právě příkladem kamenného klenbového mostu z...