"Wie viel mehr Jargon Sie verstehen als Sie glauben" Überlegungen zur Sprache bei Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Walter Benjamin und Franz Kafka

Abstract

Dizertační práce se zabývá krizí jazyka na přelomu 19. a 20. století. Tuto krizi sleduje v textech autorů židovského původu a zvláště se soustředí na koncept překladu, který tito autoři chápou jako zásadní moment při utváření kulturní a etnické identity. Překlad se tak stává teoretickým modelem pro pochopení a umělecké zpracování této krize. Spisovatelé jako Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Franz Kafka a Walter Benjamin se potýkali s problémem, že jazyk není schopen postihnout hlubší filosofické souvislosti; místo toho nabízí pouze náhodnou reprezentaci empirické a sociální skutečnosti. Selhání jazyka proto znamenalo, že například rodný jazyk nemá žádnou podstatu, žádnou nezcizitelnou identitu, nýbrž je již sám o sobě překladem neznámého textu z cizího, nesrozumitelného jazyka. Jazyk je mocným nástrojem k udržení národních a kulturních celků. Tím, že autoři ukazují jeho sílu, ale zároveň i vysoce problematický charakter, vyzývají ideologické konstrukty jako německý antisemitismus zvnitřku, v samé lingvistické struktuře antisemitismu. Franz Kafka a Walter Benjamin vytvořili podobná pojetí překladu založená na nemožnosti překladu - pohyb proti hegemonickým strukturám moci, jenž měl popřít nacionalisticky chápanou němčinu jako kulturní lingua franca. Franz Kafka komplikuje a vyvrací představu, že jidiš...

The dissertation considers the so-called crisis in language experienced by Germanspeaking intellectuals at the turn of the century. In particular, the dissertation thesis concentrates on Jewish writers and their attempt to understand the role translation plays in generating cultural meaning and racial identity. Authors such as Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Franz Kafka, and Walter Benjamin, all grappled with what they perceived as language's inability to express anything but contingent representations of empirical and social reality. This failure of language meant that one's native language was always already a translation of an unknown text from an inscrutable foreign language. Seizing upon the problematic, powerful role language plays in culturally, hegemonic formations, these authors challenged German anti-Semitism from within the material-linguistic basis of German anti-Semitism itself. At the same time, they constructed various conceptions of Jewish translations based on the impossibility of translations - a counter-hegemonic movement meant to decenter German as the lingua franca of culture. Concentrating on and complicating notions of the translatability of Yiddish into German and vice versa, German-speaking Jewish artists and intellectuals were able to put into question German's status as a...