Relokace jako nástroj řešení migrační krize EU

Abstract

1 Relokace jako nástroj řešení migrační krize EU Abstrakt Azylová politika byla tradičně považována za citlivou součást státní politiky, dlouho proto stála mimo větší zájem evropské integrace. Rozvoj vnitřního trhu a odstranění vnitřních hranic mezi členskými státy si však postupně vyžádaly učinit opatření k harmonizaci v oblasti azylu a migrace. Pravomoc EU v oblasti azylu se z toho důvodu od 90. let rozšiřovala, což postupně vedlo ke vzniku společného evropského azylového systému (SEAS). Roky trvající politická nevůle provést hlubší reformu SEAS a dát větší prostor zásadě solidarity nicméně vedla k systémovým nedostatkům SEAS. Tyto nedostatky, zejména pokud jde o nerovnoměrné rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, se naplno projevily během migrační krize EU. Výsledkem byla sada ad hoc opatření, zahrnující kromě jiného aktivaci mimořádné pravomoci přijímat dočasná opatření podle čl. 78(3) SFEU (bývalý čl. 64(2) SES), jež do té doby nebyla nikdy využita. Přijetí dvou relokačních opatření Radou v září 2015 vyvolalo řadu právních otázek a dvě žaloby na neplatnost před Soudním dvorem EU (Slovensko proti Radě, C-643/15 a Maďarsko proti Radě, C-647/15). Dlouho očekávané stanovisko generálního advokáta a rozhodnutí Soudního dvora EU přinesla překvapivou shodu, byť celkově překvapila spíše málo. Jak...

1 Relocation as a Solution to the EU Migration Crisis Abstract Asylum law has traditionally been perceived as a sensitive area of state policy. For this very reason, for a long time, it was mostly excluded from the process of European integration. However, the development of the internal market and the removal of internal borders have ultimately necessitated some degree of harmonisation of asylum and migration policies amongst the Member States. Consequently, there have been several major increases in EU competence in the field of asylum and migration since the 1990s. This has eventually led to the creation of the Common European Asylum System (CEAS). Yet, a prolonged lack of political will to introduce a major reform of the CEAS and to duly implement the principle of solidarity has over the years resulted in serious systemic deficiencies. These defects, in particular the uneven distribution of responsibility between the Member States, have fully shown during the EU migration crisis. This far-reaching crisis has translated into several ad hoc solutions, including the use of an emergency EU competence to adopt temporary measures under Art. 78(3) SFEU (ex Art. 64(2) TEC), which had not been used until then. The adoption of two Council relocation decisions in September 2015 has raised numerous legal questions...