Možnosti terapeutické a poradenské práce s dítětem - obětí domácího násilí

Abstract

Cílem bakalářské práce je seznámení s problematikou domácího násilí páchaného na dětech a se specifickými formami terapie, jejichž účinnost z hlediska sebehodnocení dítěte je srovnávána v návrhu výzkumu. Literárně přehledová část je rozdělena na dvě části, z nichž první se zabývá vymezením domácího násilí. Přes dětské trauma a syndrom CAN se dostává až k formám a dopadům domácího násilí na dítě. Druhá část pojednává o specifických formách dětské terapie a věnuje se mimo jiné i obecným zásadám a problematice důvěrnosti v práci s dítětem. Dále jsou zde zmíněny i některé specifické přístupy, které se využívají v zahraničí. V návrhu výzkumu je použit design opakovaných měření, to znamená pre Dítě je testováno škálou sebehodnocení dítěte PAQ, která je součástí Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky. Poté mu je poskytnuta intervence ve formě jednoho ze tří vybraných typů terapie, a to terapie hrou, terapie vyprávěním příběhů nebo terapie pískem. Po absolvování terapie je dítě opětovně měřeno škálou PAQ. Míry rozdílu v sebehodnocení před a po terapii jsou jednak srovnávány v rámci jednotlivých forem terapie a jednak s populačním průměrem u dětí, které nejsou oběťmi domácího násilí. Výsledky mohou posloužit k zefektivnění péče o traumatizované děti. Klíčová slova Domácí násilí, syndrom CAN, sebehodnocení, dětská terapie

The aim of this bachelor thesis is to introduce the issue of domestic violence against children and specific forms of therapy, whose effectiveness in terms of self-evaluation of the child is compared in the research proposal. The literary-review section is divided into two parts, the first of which deals with the definition of domestic violence. Through child trauma and CAN syndrome, it reaches to the forms and effects of domestic violence on the child. The second part deals with specific forms of child therapy and also deals with general principles and issues of confidentiality in working with children. There are also some specific approaches that are used abroad. The research design uses a repeat measurement design, ie pre-test and post-test. The child is tested by the PAQ self-esteem scale, which is part of Rohner's family diagnostics battery. He is then given an intervention in the form of one of three selected types of therapy, namely play therapy, storytelling therapy, or sand therapy. After the therapy, the child is again measured by the PAQ scale. The differences in self-esteem before and after therapy are compared within the individual forms of therapy and secondly with the population average in children who are not victims of domestic violence. The results can be used to streamline the...