Rhetorical Aspects of Political Speeches: Remain or Leave?

Abstract

Práce zkoumá rétorické aspekty jazyka politického diskurzu na dvou projevech britských politiků, Davida Camerona a Borise Johnsona, na téma brexit. Práce projevy obecně charakterizuje z formálního hlediska, dále analyzuje žánr a uspořádání projevů a srovnává tři módy persváze (patos, logos, étos), které vznikají užitím různých rétorických prostředků používaných v politickém diskurzu, přičemž se zaměřuje na metaforu, metonymii, sylogismus a prolepsis. Práce si klade za cíl prozkoumat, zda v daných politických projevech jeden či oba z politiků kladou větší důraz na jeden z těchto módů persváze a jak se toto projevuje na míře přesvědčivosti jejich projevů. Práce vychází převážně z teorií tradiční rétoriky a z metodologického přístupu prací Jonathana Charteris-Blacka (2014), (2018), který kombinuje tradiční analýzu diskurzu s kritickou analýzou diskurzu. Dalším cílem této práce je zjistit, zda aplikace těchto metodologických přístupů na daných projevech přináší vhled do stylu jazyka politického diskurzu.

This thesis analyses rhetorical aspects of political discourse in two speeches given on Brexit by British politicians, David Cameron and Boris Johnson. Our study characterizes the formal aspects of the speeches, analyses the genre and arrangement of the speeches, and compares three modes of persuasion (pathos, logos, ethos) which are created through the employment of various rhetorical devices typically used in political discourse. The focus of our study is on metaphor, metonymy, syllogism and prolepsis. The objective of the thesis is to determine whether the political speakers put an emphasis on one of the three modes of persuasion in their speeches and how this contributes to the persuasiveness of their speeches. The study is based mostly on the concepts of traditional rhetoric and the methodology used and described by Jonathan Charteris-Black (2014), (2018) who combines traditional approaches to political discourse with approaches from critical discourse analysis. Therefore, the next objective of our analysis is to discover whether the application of this methodology provides insight into the style of political discourse.