Výskyt sexuálního obtěžování studujících na českých vysokých školách v roce 2018 - porovnání s výzkumem z roku 2008

Abstract

The principal objective of my thesis was to find out what changes in sexual harassment of university students have occurred since 2008/2009 when the research project Sexual harassment at university: occurrence and perception was carried out. In the theoretical part I describe the term sexual harassment, specifics of the university environment and at the end of the theoretical part I show negative effects of sexual harassment and outline possible ways how to prevent it. In the methodological part I describe the research itself. I interviewed a total of 946 students using a questionnaire survey to find out what forms of sexual harassment students most often face, whether women perceive annoying behaviour more critically than men and whether they have more experience with it and also how students define sexual harassment. The analysis of the results showed that there were no major changes in the total share of students who experienced the sexual harassment by their teachers compared to the previous research. At the same time, some types of harassing behaviour have become more frequent (e.g. abusive behaviour due to being a man or a woman, ridiculing students' appearance). Keywords: sexual harassment, universities, education, gender stereotypes

Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, k jakým posunům v oblasti sexuálního obtěžování studujících vyučujícími na českých vysokých školách došlo od roku 2008/2009, kdy byl realizován výzkum Sexuální obtěžování ve vysokoškolském prostředí: výskyt a vnímání. V teoretické části se zaměřuji na pojem sexuální obtěžování, dále na specifika vysokoškolského prostředí, a v závěru se věnuji dopadům sexuálního obtěžování a nastiňuji možné způsoby jak mu předcházet. V metodologické části popisuji samotný výzkum, kdy jsem pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo celkem 946 studujících, zjišťovala, s jakými podobami sexuálního obtěžování se studující během studia setkávají nejčastěji, zda ženy vnímají obtěžující chování kritičtěji než muži a zda s ním mají více zkušeností, a také jak dotazovaní vymezují sexuální obtěžování. Analýza výsledků ukázala, že v porovnání s předchozím výzkumem nedošlo k žádným zásadním změnám v celkovém podílu studujících, kteří mají zkušenosti s obtěžujícím chováním ze strany vyučujících. Zároveň se ale ukázalo, že některé typy obtěžujícího chování jsou četnější (např. urážlivé chování kvůli tomu, že je člověk muž, či žena; zesměšňování vzhledu studujících). Klíčová slova: sexuální obtěžování, vysoké školy, vzdělávání, genderové stereotypy