Zobrazit minimální záznam

The coinage in the period of Iustinian
dc.contributor.advisorMarek, Václav
dc.creatorDrápelová, Pavla
dc.date.accessioned2017-04-04T10:28:32Z
dc.date.available2017-04-04T10:28:32Z
dc.date.issued2007
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/10498
dc.description.abstractCílem této práce je nastínit vývoj mincovníctví a změny na mincovních vyobrazeních v období vlády císaře Justiniána I, tedy období, které se ještě aktivně hlásí k odkazu antiky, ale většinou soudobých historiků je pokládáno již za počátek středověku. Mou hlavní snahou bylo postihnout změny, ke kterým v mincovnictví v této době došlo, a to především změny v ikonografii. Chtěla jsem popsat prvky, kterými Justiniánovy mince navazují na pozdně nmskou tradici, a také charakterizovat ty motivy, které již není v žádném pnpadě možné považovat za antické. Císař Justinián se aktivně hlásil k odkazu římského impéria a jeho mateřským jazykem byla zřejmě latina. Na druhé straně to byl křesťanský panovník, pro kterého se spíše než imperátor hodí označení autokrátor. Byl to císař, který se nezajímal o antickou filozofii, uzavřel Platónovu Akademii, zabýval se teologickými otázkami a nechal kodifikovat nmské právo. Byzantská říše byla ve své době chápána jako pokračovatel říše římské. Označení "Byzanc" bylo formulováno teprve humanisty a samotní "byzantinci" sami sebe označovali jako Romaioi. Ačkoli řečtina byla jazykem lidových vrstev, na úřadech a ve vojsku v raném období Byzance stále ještě byla hlavním jazykem latina. K naprosté převaze řečtiny došlo až v 7. století. Samozřejmě je také otázkou, do jakého období je...cs_CZ
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleMincovnictví v Justiniánově doběcs_CZ
dc.typebakalářská prácecs_CZ
dcterms.created2007
dcterms.dateAccepted2007-06-25
dc.description.departmentÚstav pro klasickou archeologiics_CZ
dc.description.departmentInstitute for Classical Archeologyen_US
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.identifier.repId51968
dc.title.translatedThe coinage in the period of Iustinianen_US
dc.contributor.refereeOndřejová, Iva
dc.identifier.aleph001101385
thesis.degree.nameBc.
thesis.degree.levelbakalářskécs_CZ
thesis.degree.disciplineKlasická archeologiecs_CZ
thesis.degree.disciplineClassical Archaeologyen_US
thesis.degree.programHistoryen_US
thesis.degree.programHistorické vědycs_CZ
uk.thesis.typebakalářská prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFilozofická fakulta::Ústav pro klasickou archeologiics_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Arts::Institute for Classical Archeologyen_US
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csKlasická archeologiecs_CZ
uk.degree-discipline.enClassical Archaeologyen_US
uk.degree-program.csHistorické vědycs_CZ
uk.degree-program.enHistoryen_US
thesis.grade.csVýborněcs_CZ
thesis.grade.enExcellenten_US
uk.abstract.csCílem této práce je nastínit vývoj mincovníctví a změny na mincovních vyobrazeních v období vlády císaře Justiniána I, tedy období, které se ještě aktivně hlásí k odkazu antiky, ale většinou soudobých historiků je pokládáno již za počátek středověku. Mou hlavní snahou bylo postihnout změny, ke kterým v mincovnictví v této době došlo, a to především změny v ikonografii. Chtěla jsem popsat prvky, kterými Justiniánovy mince navazují na pozdně nmskou tradici, a také charakterizovat ty motivy, které již není v žádném pnpadě možné považovat za antické. Císař Justinián se aktivně hlásil k odkazu římského impéria a jeho mateřským jazykem byla zřejmě latina. Na druhé straně to byl křesťanský panovník, pro kterého se spíše než imperátor hodí označení autokrátor. Byl to císař, který se nezajímal o antickou filozofii, uzavřel Platónovu Akademii, zabýval se teologickými otázkami a nechal kodifikovat nmské právo. Byzantská říše byla ve své době chápána jako pokračovatel říše římské. Označení "Byzanc" bylo formulováno teprve humanisty a samotní "byzantinci" sami sebe označovali jako Romaioi. Ačkoli řečtina byla jazykem lidových vrstev, na úřadech a ve vojsku v raném období Byzance stále ještě byla hlavním jazykem latina. K naprosté převaze řečtiny došlo až v 7. století. Samozřejmě je také otázkou, do jakého období je...cs_CZ
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro klasickou archeologiics_CZ
dc.identifier.lisID990011013850106986


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV