Odkaz

Abstract

Legacy Abstract This thesis examines the issues concerning a bequest, as a concept in inheritance law according to Czech legislation contained in Act No. 89/2012 Sb., the Civil Code. The reintroduction of the bequest to Czech inheritance law occurred after more than 50 years, so this concept is relatively unknown to the general public. A bequest that is governed by the principle of singular succession is a departure from the fundamental principle of inheritance law in the Czech Republic, namely universal succession. The restoration of this traditional concept of inheritance law brings many issues, both in theory and application, to which this thesis endeavours to find answers and point to weaknesses in the legal regulation. In this thesis, the historical interpretation in the parts dealing with the legal regulation contained in the legal regulations preceding the current Civil Code was used in particular, starting with the Roman-law legislation, through the medieval inheritance law to the general Civil Code, the government's draft of the Civil Code of 1937 and of the Civil Codes after the February 1948 Revolution. Due to the continuity of the current legal regulation from the General Civil Code and the Roman-law legislation, the thesis incorporates a comparative method where appropriate. In the de lege lata...

Odkaz Abstrakt Tato práce se věnuje otázkám odkazu, jakožto institutu dědického práva podle české právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Opětovné začlenění odkazu do českého dědického práva nastalo po více než 50 letech, a tak je tento institut zejména laické veřejnosti poměrně neznámý. Odkaz, který je ovládán principem singulární sukcese je odklonem od základní zásady dědického práva v České republice, a sice sukcese universální. Toto oživení tradičního institutu dědického práva s sebou přináší mnohé teoretické i aplikační otázky, na které se tato práce snaží najít odpovědi a poukázat na slabá místa právní úpravy. V této práci bylo využito zejména výkladu historického v částech, zabývajících se právní úpravou obsaženou v právních předpisech předcházejících současnému občanskému zákoníku, a to počínaje římskoprávní úpravou, přes středověké dědické právo až k všeobecnému občanskému zákoníku, vládnímu návrhu občanského zákoníku z roku 1937 a občanských zákoníků po únorové revoluci v roce 1948. Vzhledem k návaznosti současné právní úpravy na všeobecný občanský zákoník i římskoprávní úpravu se práce nevyhýbá komparativní metodě tam, kde je to vhodné. V části de lege lata se práce věnuje výkladu teleologickému, gramatickému a popisnému pozitivněprávní úpravy, a to v co možná nejširším...