Zástavní právo k nemovité věci

Abstract

This thesis analyses Security Interest in Real Estate. The thesis is structured into 11 chapters. In the initial chapters, it deals generally with securing and subsequently the pledge in which the pledge concept and history, the legal regulation sources and the function of pledge are introduced to make the reader acquainted with the context necessary. In the following three chapters, attention is paid to the defining features of pledge, i.e. the definition of collateral (with a focus on immovable property), pledges and secured debt. A considerable space is devoted to the creation of pledge, where the author analyses the titles for the creation of pledge, which are an agreement, a decision of a public authority and a statute. This chapter further provides an overview od pledge creation modes. The modes are dependant on whether pledge on real estate registered or not registered should be established. Considering the growing of legal relations digitalization, electronic contraction is also elaborated on. Since the life of the pledge is not limited to its creation, (eventual) execution and extinction, chapter Seven also deals with the rights and obligations of pledges. Chapter Eight analyses the exercise of pledge, as being the fundamental part regarding the changes adopted in Civil Code. The chapter...

Resumé Předkládaná rigorózní práce analyzuje zástavní právo k nemovité věci. Práce je členěna do 11 kapitol. V úvodních kapitolách pojednává obecně o zajištění a následně přechází k zástavnímu právu, jakožto jednomu ze zajišťovacích instrumentů, kde se věnuje pojmu zástavního práva, historii zástavního práva, pramenům právní úpravy a funkci zástavního práva tak, aby čtenář získal potřebné souvislosti. V následujících třech kapitolách pozornost směřuje de facto k definičním znakům zástavního práva, tedy vymezení zástavy (se zaměřením na nemovitou věc), subjektů zástavního práva a zajištěného dluhu. Značný prostor je pak věnován v kapitole šesté vzniku zástavního práva, kde se autorka pokouší uceleně zanalyzovat jednotlivé důvody vzniku zástavního práva a na ně navazující způsoby vzniku zástavního práva, přičemž kritériem pro rozdělení je zde skutečnost, zda zástavní právo vzniká k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí či nemovité věci, jež nepodléhá evidenci v katastru nemovitostí. Smluvnímu zástavnímu právu je zde věnován největší prostor a s ohledem na rostoucí elektronizaci právního styku je poměrně značná část věnována také elektronické kontraktaci. Protože se život zástavního práva neomezuje pouze na jeho vznik, (případný) výkon a zánik, věnuje se kapitola sedmá také právům a povinnostem...