Identitotvorné působení německých českobudějovických spolků v druhé polovině dlouhého 19. století (1860-1914). Vymezování německého veřejného prostoru.

Abstract

The bachelor thesis scrutinizes various strategies of German associations in České Budějovice and their effect on the local German population in the process of forming German identity. It draws its attention to turning points in urban and associational history, i.e. the early 1860s marking the split up of Liedertafel into two national entities, 1872 as the opening of the German House, further, the year the new mayor Josef Taschek came into office, and the beginning of the First World War. It attempts to interpret the mechanisms through which the associations were forming the identity, as a symbolic civil war of meanings. In connection to that, it examines whether those associations developed any kind of political activities or not. In addition, it suggests possible link between local policy and associational life. It focuses on drawing a trajectory of identity development from utraquism to Germanness and frames it in the larger sociopolitical context. Moreover, it concentrates on the position changes of Germans and the interdependence between the urban and rural space. Key words: identity, associational life, memory, local patriotism, Budweiser Germans, České Budějovice, language policy, associational policy

Bakalářská práce sleduje různé strategie českobudějovických německých spolků a jejich vliv na utváření identity místního německého obyvatelstva se zaměřením na zlomové body městské a spolkové historie, tj. počátek 60. let jako dobu rozdělení Liedertafel, rok 1872 kdy byl otevřen Německý dům, posléze rok nástupu Josefa Taschka do funkce starosty a počátek první světové války. Snaží se interpretovat rámec mechanismů, prostřednictvím kterých spolky národní identitu formovaly, jako symbolickou občanskou válku o významy. V souvislosti s tím analyzuje, zda tyto spolky vyvíjely politickou činnost či nikoliv. Naznačuje případné spojnice mezi lokální politikou a spolkovým životem, zaměřuje se na trajektorii vývoje identity od utrakvismu k němectví a zasazuje ji do sociopolitického rámce. Krom toho se soustřeďuje na proměny pozice tamějších Němců a provázanost městského prostoru s venkovem. Klíčová slova: identita, spolkový život, paměť, lokální patriotismus, českobudějovičtí Němci, České Budějovice, jazyková politika, spolková politika