Show simple item record

Aplikace Ramanovy spektrometrie pro detekci sulfátů hořících uhelných hald
dc.contributor.advisorJehlička, Jan
dc.creatorKošek, Filip
dc.date.accessioned2018-10-14T19:20:21Z
dc.date.available2018-10-14T19:20:21Z
dc.date.issued2018
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/102665
dc.description.abstractThis Ph.D. thesis was focused on the application of Raman spectroscopy as the main analytical method for the characterization of neo-formed minerals, notably sulfates, from burning coal waste dumps. This environment associated with subsurface fires gives rise to a variety of uncommon and rare minerals. The specific features of these minerals (metastability, hygroscopy, mixed aggregates) causes that the mineralogical investigation is a challenging task using traditional laboratory-based techniques. Advantages such as the non-destructive nature, the sensitivity to the changes in the hydration degree of sulfates, little or none pretreatment, and the option of measurements directly in the field were the main reasons for applying this spectroscopy method. The scarce availability of spectroscopic data of most gas-vent minerals can be considered as the disadvantage. Therefore, artificial prepared samples of six anhydrous sulfates, which are rarely found in nature, were analyzed by Raman laboratory spectroscopy and a miniature a Raman spectrometer, and specific Raman features as well the differences with hydrated counterparts are shown. Laboratory investigation of two natural hydrated aluminum sulfates, alunogen and khademite, were carried out using Raman spectroscopy and other methods in order to obtain...en_US
dc.description.abstractTato dizertační práce se zabývala využitím Ramanovy spektroskopie jako hlavní analytické metody pro identifikaci novotvořených minerálů, předně sulfátů, na hořících uhelných haldách. V tomto prostředí ovlivněném podpovrchovou termickou aktivitou vzniká řada neobvyklých či vzácných minerálů, které se vyznačují specifickými vlastnostmi jako je metastabilita, hygroskopie nebo vznik smíšených minerálních agregátů. Z tohoto důvodu je identifikace takových minerálních fází s použitím tradičních laboratorních metod ztížená. Mezi hlavní důvody využití Ramanovy spektroskopie patří nedestruktivnost metody, možnost rozlišení různě hydratovaných sulfátů, žádná nebo téměř žádná příprava vzorků a možnost terénního měření přímo v místě výskytu. Hlavní nevýhodou je nedostatek kompletních a spolehlivých spektroskopických dat studovaných minerálů. Z tohoto důvodu bylo laboratorně připraveno šest bezvodých sulfátů vzácně se vyskytujících v přírodě, u kterých byla laboratorním a přenosným spektrometrem získána Ramanova spektra a porovnána s hydratovanými analogy. Dále byla Ramanova spektroskope využita v kombinaci s dalšími metodami pro celkovou charakterizace dvou přírodních hlinitých sulfátů, alunogenu a khademitu. Jelikož se metastabilní fáze mohou po odběru rehydratovat nebo jinak transformovat, proběhlo testování...cs_CZ
dc.languageEnglishcs_CZ
dc.language.isoen_US
dc.publisherUniverzita Karlova, Přírodovědecká fakultacs_CZ
dc.subjectRaman spektrometryen_US
dc.subjectburning coal heapsen_US
dc.subjectmineralsen_US
dc.subjectorganic compoundsen_US
dc.subjectexobiologyen_US
dc.subjectextreme geobiologyen_US
dc.subjectRamanova spektrometriecs_CZ
dc.subjecthořící uhelné haldycs_CZ
dc.subjectminerálycs_CZ
dc.subjectorganické sloučeninycs_CZ
dc.subjectexobiologiecs_CZ
dc.subjectextrémní geobiologiecs_CZ
dc.titleApplication of Raman spectroscopy for detection of sulfates of self-ignited coal heapsen_US
dc.typedizertační prácecs_CZ
dcterms.created2018
dcterms.dateAccepted2018-09-21
dc.description.departmentÚstav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojůcs_CZ
dc.description.departmentInstitute of Geochemistry, Mineralogy and Mineral Resourcesen_US
dc.description.facultyPřírodovědecká fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Scienceen_US
dc.identifier.repId156289
dc.title.translatedAplikace Ramanovy spektrometrie pro detekci sulfátů hořících uhelných haldcs_CZ
dc.contributor.refereeNěmec, Ivan
dc.contributor.refereeVandenabeele, Peter
thesis.degree.namePh.D.
thesis.degree.leveldoktorskécs_CZ
thesis.degree.discipline-cs_CZ
thesis.degree.discipline-en_US
thesis.degree.programGeologyen_US
thesis.degree.programGeologiecs_CZ
uk.faculty-name.csPřírodovědecká fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Scienceen_US
uk.faculty-abbr.csPřFcs_CZ
uk.degree-discipline.cs-cs_CZ
uk.degree-discipline.en-en_US
uk.degree-program.csGeologiecs_CZ
uk.degree-program.enGeologyen_US
thesis.grade.csProspěl/acs_CZ
thesis.grade.enPassen_US
uk.abstract.csTato dizertační práce se zabývala využitím Ramanovy spektroskopie jako hlavní analytické metody pro identifikaci novotvořených minerálů, předně sulfátů, na hořících uhelných haldách. V tomto prostředí ovlivněném podpovrchovou termickou aktivitou vzniká řada neobvyklých či vzácných minerálů, které se vyznačují specifickými vlastnostmi jako je metastabilita, hygroskopie nebo vznik smíšených minerálních agregátů. Z tohoto důvodu je identifikace takových minerálních fází s použitím tradičních laboratorních metod ztížená. Mezi hlavní důvody využití Ramanovy spektroskopie patří nedestruktivnost metody, možnost rozlišení různě hydratovaných sulfátů, žádná nebo téměř žádná příprava vzorků a možnost terénního měření přímo v místě výskytu. Hlavní nevýhodou je nedostatek kompletních a spolehlivých spektroskopických dat studovaných minerálů. Z tohoto důvodu bylo laboratorně připraveno šest bezvodých sulfátů vzácně se vyskytujících v přírodě, u kterých byla laboratorním a přenosným spektrometrem získána Ramanova spektra a porovnána s hydratovanými analogy. Dále byla Ramanova spektroskope využita v kombinaci s dalšími metodami pro celkovou charakterizace dvou přírodních hlinitých sulfátů, alunogenu a khademitu. Jelikož se metastabilní fáze mohou po odběru rehydratovat nebo jinak transformovat, proběhlo testování...cs_CZ
uk.abstract.enThis Ph.D. thesis was focused on the application of Raman spectroscopy as the main analytical method for the characterization of neo-formed minerals, notably sulfates, from burning coal waste dumps. This environment associated with subsurface fires gives rise to a variety of uncommon and rare minerals. The specific features of these minerals (metastability, hygroscopy, mixed aggregates) causes that the mineralogical investigation is a challenging task using traditional laboratory-based techniques. Advantages such as the non-destructive nature, the sensitivity to the changes in the hydration degree of sulfates, little or none pretreatment, and the option of measurements directly in the field were the main reasons for applying this spectroscopy method. The scarce availability of spectroscopic data of most gas-vent minerals can be considered as the disadvantage. Therefore, artificial prepared samples of six anhydrous sulfates, which are rarely found in nature, were analyzed by Raman laboratory spectroscopy and a miniature a Raman spectrometer, and specific Raman features as well the differences with hydrated counterparts are shown. Laboratory investigation of two natural hydrated aluminum sulfates, alunogen and khademite, were carried out using Raman spectroscopy and other methods in order to obtain...en_US
uk.file-availabilityV
uk.publication-placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojůcs_CZ
thesis.grade.codeP


Files in this item

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha; email: dspace (at) is.cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV