Historická sociologie autismu v České republice

Abstract

This dissertation focuses on the development of autism in the Czech Republic from an historical-sociological perspective. The study pursues the structural processes related to autism and their impacts on individuals, as well as the roles of various agents in the shaping of these processes. The study utilises the social constructivist approach as well as the standpoints of the interpretative stream of sociology. The concept of autism was introduced in Czechoslovakia in the 1960s. It was understood as a rare psychiatric disorder and was known about by only a few professionals. Until the beginning of the 1990s, autism wasn't recognised in Czechoslovak society. Since the beginning of the 1990s new processes have emerged, resulting in the formation of a paradigm of autism - a new dominant and increasingly recognized system of values, methods, approaches and institutions, all connected to the concept of autism. The category of autism was reconceptualized in the 1990s and has started to be used more widely in Czech society. Based on the concept of autism, new institutions have emerged, such as specialized educational approaches and services, therapeutic methods, social services and NGOs etc. Discourses of autism have also started to form. This paradigm has been crucial for the social history of autism...

Předkládaná dizertační práce z historicko-sociologické perspektivy analyzuje společenský fenomén autismu a jeho vývoj v České republice. Na základě sociálně-konstruktivistické linie uvažování analyzuje strukturální proměny související s autismem. Zároveň pomocí interpretativního přístupu vysvětluje, jak společenský vývoj spojený s autismem působí na konkrétní aktéry, a jak jej konkrétní aktéři a skupiny aktérů vnímají a spoluutvářejí. Konkrétně je pozornost věnována třem klíčovým kategoriím aktérů - lidem s poruchami autistického spektra (PAS), rodičům a odborníkům. Autismus byl v Československu poprvé představen v 60. letech 20. století jako vzácná porucha v rámci dětské psychiatrie. Až do počátku 90. let se jednalo o raritní koncept, který se v československé společnosti neprosadil. Od počátku 90. let započal proces, v rámci kterého byl koncept autismu reformulován, rozšiřoval se v různých sférách společnosti a sloužil jako podklad pro vznik a vývoj nových společenských institucí. Formovalo se paradigma, které představovalo dominantní systém hodnot, představ a institucí spojený s konceptem autismu. V rámci tohoto paradigmatu se autismus v České republice etabloval jako nový konceptuální a institucionální prostor, který se vyděloval z kategorií mentálního postižení, duševních nemocí a do té doby...