Linguistic Identity in the English as a Lingua Franca Communication: Changing Perceptions on English Non-nativeness in the Context of an Erasmus Community of Practice

Abstract

The standard ideology, embedded in discourses of traditional language teaching, has been found to have an influence on non-native speakers' linguistic identities. It manifests itself in their preoccupation with grammatical correctness and accent, and consequently in shaping negative self-perceptions, by focusing on the lacks in proficiency relative to the native speaker model. Some of the recent studies, however, reported contrasting findings. They reveal a weakening of this influence, which stems mainly from the current role of English as a global lingua franca. The ultimate goal of this study is to explore the English non-native students' perceptions of their English, as it served as a main shared resource for socializing within their community, in order to find whether and how this decentralization, combined with the "real life" use of English within an informal environment of an Erasmus community of practice, might impact their linguistic identities. The theoretical part of this study consists of three sections. Firstly, it provides a description of the concept of English as a lingua franca and its development. The second part explicates the relation between ELF and linguistic identity whereas the third part introduces the community of practice approach, which has been employed both as a...

Standardní jazyková ideologie, která je zakořeněná v diskurzech tradiční výuky cizích jazyků, může mít negativní vliv na lingvistickou identitu u nerodilých mluvčích angličtiny. Ten se projevuje věnováním přehnané pozornosti jak správné výslovnosti, tak gramatické korektnosti, dále také upínáním pozornosti směrem k nedostatkům a srovnávání s ideálem rodilého mluvčího. To má za následek utváření negativního lingvistického sebepojetí v angličtině. Nedávné studie nicméně poukazují k opačným zjištěním. Ukazuje se, že oslabování ideologického vlivu vychází především ze současné role angličtiny jako globální linguy franky. Hlavním cílem této práce tedy je prozkoumat pohledy mladých nerodilých mluvčích, studentů participujících v programu Erasmus, na jejich angličtinu a její užívání jako hlavní jazykový zdroj pro socializaci v rámci jejich komunity. Na základě toho lze poté zjistit, zda tato decentralizace v kombinaci s praktickým užíváním angličtiny ve značně neformálním prostředí studentské skupiny může mít nějaký vliv na formování jazykové identity mluvčích. Teoretická část práce se skládá ze tří hlavních sekcí. První sekce je vysvětluje koncept angličtiny užívané jako lingua franca (ELF) a jeho vývoj. V druhé části se odkrývá vztah mezi ELF a tématem identity, zatímco třetí část představuje Wengerův...