Problematika sociálního bydlení

Abstract

The motivation of this paper is to explore the assumptions of an effective social policy which is efficient, economical and persistent. The theoretical part is based on comparison of the different realizations of social housing in Europe and in the Czech Republic. New trends from abroad show that the efficiency of resocialization depends on the quality of the social works, which are performed simultaneously with the provision of housing. Nowadays, the role of social housing in a society changes. The instrument of social policy becomes a complex tool that may determine, among other things, high building standards as well as increase general social cohesion. The identified aspects of effectiveness are compared with the new proposal of the Social Housing Act. The innovation is the concept of Housing First, which emphasizes fast provision of dwelling and subsequent individual work with the client. The practical part verifies several hypotheses that led to the formulation of the Act, using econometric models. My goal is to contribute into public discussion by proposing specific innovative approaches. They may lead to the successful reintegration of socially excluded into society. What should be the main goal of social housing.

Cílem práce je zkoumat předpoklady pro existenci efektivní sociální politiky, která je účinná, hospodárná a dlouhodobě konzistentní. Teoretická část stojí na porovnání rozdílných realizací sociálního bydlení v evropských zemích a u nás. Nové trendy ze zahraničí ukazují, že vysoká účinnost resocializace závisí na kvalitě poskytovaných sociálních prací, jež jsou prováděny současně se zajištěním ubytování. Zároveň se mění role sociálního bydlení ve společnosti, kdy se z instrumentu sociální politiky stává komplexní nástroj určující, mimo jiné, vysoké standardy ve stavebnictví a podporující celkovou společenskou soudržnost. Identifikované klíčové aspekty efektivnosti jsou porovnány s návrhem Zákona o sociálním bydlení. Novinkou je koncepce Housing First, která klade důraz na rychlé zajištění bydlení a následnou individuální práci s klientem. Praktická část ověřuje několik hypotéz, které vedly ke zformulování předmětného návrhu, prostřednictvím ekonometrických modelů. Výstupem je snaha o přispění do společenské diskuze a návrh na implementaci vybraných opatření, které povedou k úspěšnému znovuzačlenění sociálně vyloučených do společnosti, což by měl být hlavní záměr politiky sociálního bydlení.