Klimatické extrémy ve výuce zeměpisu

Abstract

The diploma thesis deals with climatic extremes and its position in education from students' and teachers' point of view, textbooks and curriculum documents. The introductory part describes the basic characteristics of climatic extremes using specialized literature. The key part of the thesis is research combining quantitative and qualitative methods. The main framework of the thesis is quantitative research, which aims to find out, by means of a questionnaire survey, what are the attitudes of students towards the topic of climatic extremes. Based on the questionnaire survey, it is further evaluated with which preconceptions students come into education. A model lesson based on a constructivist model of teaching, specifically using the E-R-R (evocation - realization - reflection) method, was designed to monitor students' responses. After experimental education, students filled in the questionnaires for the second time, and the last filling took place several weeks later. Repeated questionnaires allowed tracking changes in students' responses and observing the impact of education. Part of the thesis is qualitative research which includes interviews with teachers of geography, analysis of textbooks and curriculum documents. The results show that students come into the education with some knowledge of...

Diplomová práce se věnuje klimatickým extrémům a jejich postavením ve vzdělávání z pohledu žáků, vyučujících, učebnic a kurikulárních dokumentů. Úvodní část práce popisuje základní charakteristiku klimatických extrémů za využití odborné literatury. Klíčovou částí práce je smíšený výzkum využívající kvantitativních a kvalitativních metod. Stěžejní část práce tvoří výzkum kvantitativní, který si klade za cíl zjistit, pomocí dotazníkového šetření, jaké jsou postoje žáků k tématu klimatické extrémy. Na základě dotazníkového šetření je dále hodnoceno, s jakými prekoncepty žáci do výuky přichází. Pro sledování vývoje odpovědí žáků byla navržena modelová vyučovací hodina, založená na konstruktivistickém modelu výuky, konkrétně za využití metody E-U-R. Po experimentální výuce žáci vyplňovali dotazníky podruhé a poslední vyplňování se uskutečnilo s odstupem několika týdnů. Opakované vyplňování dotazníků umožnilo sledovat změny v odpovědích žáků a pozorovat vliv výuky. Součástí práce je dále kvalitativní výzkum, kde pro naplnění cílů bylo využito rozhovorů s vyučujícími zeměpisu, analýzy učebnic a kurikulárních dokumentů. Z výsledků vyplývá, že žáci do výuky vstupují se znalostí základních pojmů, které však nejsou schopni vždy správně zařadit. Výuka by měla žákům napomoci se sjednocením znalostí a s...