Afirmace muslimského národa v Jugoslávii v letech 1953-1971. Analýza diskuse

Abstract

To analyze this problem we used periodical publications from the funds of "Adil Zulfikarpašić" Bosnian Institute in Sarajevo, the National Library of Serbia and the Library of the Husnija Kamberović and Amir Duranović from University of Sarajevo, who spesialize in the described by Moše Pijade in his article, which was one of the prerequisites for futher streingh and in 1967, after the release of the essay by Muhamed Filipović, gained a wide range. nation officially named by the government "Muslims" was controversial and illogi 's death in 1980, the problem once again came to the fore.

ráce analyzuje jugoslávskou diskusi provázející proces uznávání bosenských muslimů za jeden ze šesti konstitutivních národů jugoslávské federace. Chronologicky je toto období vymezeno začatkem roku 1953, sčítání a vyšly v periodikách první články, , a rokem 1971, v němž bylo postavení Muslimů y se tyto dvě roviny ovlivňovaly a prolínaly. Zvláštní pozornost bude věnována názorům muslimských intelektuálů. Rovněž se podíváme na postoj chorvatských a srbských intelektuálů k myšlence existence samostatného ého národa. Velká role v naší práci věnována snažit odpovědět na otázku - zda a jak silně ovlivňovala exilová literatura vývoj bosenskeho Práce bude zkoumat, jak a zda se přístup k muslimskými intelektuály odlišoval od přístupů a postojů přítomných mezi jejich srbskými a chorvatskými protějšky. Práce se pokusí ozřejmit, jakou roli v těchto diskusích hrály otázky náboženství a jazyka a jak uznání Muslimů za svébytný národ působilo na postavení republiky Pro analýzu tohoto problému byly shromážděny dobové publikace z fondu bosenského institutu "Adil Zulfikarpasić" v Sarajevu, Národní knihovny Srbska a knihovny Mati Novem Sadě. Také během psaní této práce byli konzultováni odborníci Husnija Kamberović a Amir Duranović, kteří se specializují na období Titovy Jugoslávie v dějinách Bosny a Hercegoviny. V důsledku...